LAND projekt , Katka Horáčková

Inspirace z Dánska - ekovesnice FRILAND a Permakulturhaven MYRRHIS.

 

LAND = Seznam ukázkových míst a projektů, které vznikají anebo jsou udržovány za použití permakulturních principů (LAND je zkratka Learning and Network Demostration – doslova ukázky učení a sítí). Nápad na vytvoření takové permakulturní mapy, která slouží zejména k inspiraci a zviditelnění praktických příkladů, vznikl v Británii, kde je v projektu LAND dnes již přes 60 ukázkových permakulturních projektů – od soukromých zahrádek a farem, až po komunitní projekty a seminární výuková centra.

 

Friland je ekovesnice v Dánsku, která funguje už dvanáct let a pomalu se rozšiřuje. V současné době v ní bydlí přes 120 lidí, je ve stavebně-rozvojové fázi III a na její jižní hranici leží i pozemek, který je právě takovým ukázkovým místem LAND.

 

Bydlí na něm Karoline a Tycho a tihle dva jsou permakulturními nadšenci již mnoho let. Během doby, kdy cestovali a sbírali zkušenosti, se jim v hlavě rodil čím dál přesnější design toho, jak bude vypadat jejich vlastní domov.

 

Rozhodli se postavit ho s použitím pouze ručních nástrojů a lidské síly. Dům a další stavby na pozemku navrhovali v rámci permakulturního designu tak, aby na ploše menší než tisíc metrů čtverečních mohli vypěstovat většinu toho, co sami spotřebují, a také nechali prostor pro to, čím se chtějí živit. Tím je pěstování netradičních jedlých rostlin od listových takzvaných plevelů až po keře a stromy adaptované na toto místo pěstování. Dalším jejich příjmem jsou konzultace permakulturních projektů a lektorování permakulturních kurzů.

 

ZAČNEME OD STRUKTUR A POKRAČUJEME K DETAILŮM

Na pozemku najdeme velký „foliák“ na předpěstování sadby a pro zimní pobyt indických běžců. Zatím slouží i jako zimní místo na sprchování, než bude hotová koupelna v domě:-).

 

Vybudovat dům s minimálním úsilím a náklady znamenalo pozvat na pomoc kamarády a také používat co nejvíce místní zdroje jako stavební materiály – dřevo z blízkého lesa, nakopanou hlínu a písek, a škeble do izolace pod dům – ta je jeden metr hluboká.

 

Skoro celou třetinu domu tvoří spižírna, která leží na severní straně domu, je přístupná rovnou z kuchyně a je ochlazována vzduchem přiváděným trubkou zabudovanou skoro metr hluboko pod domem.

Střecha této spižírny je zelená, tj osázená travinami a letos také česnekem – ten totiž nepotřebuje pro svůj vývoj a dozrání mnoho substrátu. Pěstováním na střeše se také zmenšuje plocha orné půdy zabraná pro stavbu domu.

 

Jedním z cílů bylo vytvořit energeticky soběstačné bydlení - tj například nemít lednici a vyrábět si elektřinu z obnovitelných zdrojů přímo v místě. Na střeše jsou nyní dva elektrovoltaické panely o kapacitě 100 kW, což vystačí na potřebné osvětlení a příležitostně notebook.

 

K jižní straně domu je připojena zimní zahrada, která pomáhá oteplování domu v jarních a podzimních dnech, a také chrání bydlení před neustálým větrem. Ve Frilandu totiž pořád fouká – s tím rozdílem, že někdy méně a někdy více. Dům je postaven z dřevěné nosné konstrukce vyplněné slámou, částečně je pobitý modřínovými prkny a částečně omítnutý hliněnými omítkami. Jeho ochranu před větrem a deštěm, který někdy prší zcela horinzotálně, zajišťuje i velký přesah střechy. Někde jsou okna recyklovaná, někde jsou do dřevěných rámů zasazena dvojitá tepelná skla.

 

V domě jsou kamna se zabudovaným výměníkem na ohřev teplé vody do koupelny. Dům není příliš veliký, a tak stačí k jeho vytopení jeden zdroj tepla. Tály (pláty)na kamnech se dají vyjmout, takže lze kotlík přistavit přímo nad plameny a zkrátit tak dobu vaření. Po všech stěnách světnice jsou regály plné knih o pěstování, stavění a nejspíš i dalších tématech blízkých soběstačnosti :-). Spaní je situováno v horní části domu, kde se přirozeně akumuluje teplo. Výběh pro indické běžce je přmo za velkým oknem z kuchyně, odkud se Karoline dobře pozorují a plně tak nahrazují dokumentární pořady v televizi :-)

 

Půda přístupná zvenku slouží k sušení bylin a semen a skladování všeho, co má být pod střechou.

 

Suchá kadibudka je samozřejmou součástí udržitelného designu. Zaprvé šetří spotřebu vody a zadruhé se v ní tvoří živiny pro stromy – ovocné anebo ty na určené na dřevo na topení. Je situovaná mimo obytnou zónu a je přístupná i zvenku. Majitelé totiž venku tráví hodně času. Když ji jdete navštívit zevnitř, je sice za dveřmi, ale přístup do ní je pod střechou, takže „suchou nohou“. Její konstrukce je také dobře promyšlena. Při jejím použití se vystoupá po dvou schodech a lze si vybrat pozici „sedící“ nebo anatomičtější „dřepící“. To, co zůstane a zkompostuje se, je pak jednoduše přístupné k odvezení po odklopení jedné venkovní stěny.

 

V době naší návštěvy byla střecha pokryta dočasnou plechovou krytinou. Ta bude během léta (2014) vyměněna za doškovou střechu a plech prodán někomu, kdo jej rád upotřebí – i proto byla přichycena jen na několika místech :-). Pokládání doškové střechy se Tycho naučil při jedné ze svých cest a prací, a tak proběhne jako workshop s kamarády a zájemci o toto řemeslo. Žito pro střechu ještě dozrávalo na poli spřízněného blízkého farmáře – jednu sklizeň z loňska již mají u něho pod střechou.

 

 DIVERZITA V LESNÍ ZAHRADĚ

Lesní zahrada obklopuje dům ze všech stran a vymezuje hranice pozemku. Jedna její část je krásnou kombinací vyšších a nižších keřů a trvalých jedlých rostlin a bylin. Některé keře a trvalky si Karoline a Tycho přenesli ze svého posledního bydliště, ostatní vyseli a nakombinovali tak, že v druhém roce pěstování (2014) byly vyvýšené záhony zcela pokryté jedlou vegetací dosahující od 30 do 180 cm výšky. Přitom tu během prvního roku bylo zejména staveniště! -V této části zahrady se zalévají jen některé čerstvě přesazené rostliny, jinak se sem chodí jenom sklízet. Rostliny se nechávají samostatně anebo kontrolovaně vysemenit. Semenaření, tj. sběr semen pro další sezónu, je samozřejmou činností obou pěstitelů, neboť jsou členy permakulturního spolku ve Skandinávii, osivo směňují s ostatními a používají ho i k napěstování a následnému prodeji sazenic přímo „ze dvora“. Letos byli dokonce pořadateli setkání Nordic Permaculture Festival, který se koná každý rok v jiném státě Skandinávie a je mezinárodním setkáním ke vzájemné inspiraci v celém permakulturním dění.

 

Na konci května – kdy jsme byli na návštěvě – byl slunečný a suchý den přímo vybízející ke sklizni bylin a koření na zimu. Postupovali jsme VELMI opatrně, něco sklízeli a něco stříhali a rovnou mulčovali, abychom podpořili nový růst mladých výhonků. Pod dohledem paní a pana domácího jsme se občas se vyptávali, k čemu je která bylina, a až po pověšení sklizené úrody pod střechu domu jsme zjistili, že jsme byli vůbec první !!! ( a bylo nás 15 ), komu dovolili vstoupit mezi záhony a navíc s ostrými nástroji jako jsou nože a nůžky :-)

 

Druhou pěstební plochou u domu jsou vyvýšené záhony vedle foliáku, kde se intenzivněji pěstuje kořenová zelenina k uskladnění na celou zimu. Její uspořádání je více symetrické a v řádcích – fazole se střídají se saláty, špenát s hráškem, zelí s lebedou zahradní. Občas jsou sem vpuštěny kachny, celý pozemek je oplocený, aby neutekly.

 

Další pěstební plochou je mnoho a mnoho květináčů různých velikostí se sazenicemi na prodej – semenáče kaštanovníků, rakytníků, dříny, fíky, meruňky, hlošiny a jeřáby... jedlý plevel jako křez, barborka, lebeda, šťavel, jitrocel, koprník, šťovík a další byliny, z nichž čechřice vonná, Myrrhis odorata, dala jméno i živnosti Karoline a Tycho a celému jejich hospodářství.

 

ZÓNY

Ekovesnice Friland existuje od roku 2002 a během roku je velmi navstěvovaným místem pro inspiraci v soběstačném bydlení. Také proto je nejvíce stromů a keřů situováno k tzv. „hlavní“ silnici ve vesnici, odkud směřuje nejvíce pohledů dovnitř pozemku. Ze stejného důvodu je „soukromí“ obyvatel umístěno za domem, což je zároveň na jižní straně a v pracovní zóně, u již zmíněného foliáku a množírny stromů a keřů.

 

Během naší návštěvy Frilandu probíhalo formální i neformální posuzování projektu Myrrhis k zařazení mezi projekty LAND v Dánsku. Propracovanost detailů a promyšlenost designu byla znát na každém kroku a zároveň nás nakazilo nadšení obou obyvatel objevovat nové a další možnosti v designu a spolupráci.

 

Není proto divu, že přihlašovacím řízením prošli a dostali nejen informační ceduli a zařazení do Mapy dánských LAND projektů, ale i praktický dárek - 1000 ks vytištěných vizitek se svou adresou a logem projektu LAND, které mohou použít k propagaci své i permakultury obecně.

 

Myrrhis ve Frilandu, stejně jako celá vesnice FRILAND, je výborné místo pro inspiraci a praktické příklady použití pk principů. Více fotografií a informací najdete na www.permakulturhaven.dk

Co je permakultura

Permakultura je…

  • Zdravý selský rozum a cit aplikovaný v praxi
  • Systém designu založený na ekologických principech
  • Umění vytvářet navzájem prospěšné vztahy
  • Vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou.

Permakultura je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit. Cílem je vyšší kvalita života, který by byl provázaný s prostředím a šetrný vůči přírodě. Permakultura využívá starobylé tradiční postupy, stejně jako moderní technologie a poznatky současné vědy. Více

Licence

Obsah tohoto webu podléhá Creative commons licenci ve variantě by-nc-nd v4.0.

To znamená, že budeme rádi, pokud budete obsah šířit dál. Nesmíte jej však použít ke komerčním účelům, nesmíte do něj zasahovat a musíte vždy uvést jako autora organizaci Permakultura (CS) a připojit poučení o by-nc-nd v4.0 licenci.

Více o licencích Creative commons najdete na českém webu Creative commons Česká republika.

Permakultura (CS), z. s.

Náš spolek má dlouhou tradici (založen 1996) a je součástí širokého mezinárodního permakulturního hnutí. Pořádáme mezinárodně uznávané kurzy permakulturního designu (PDC – Permaculture Design Certificate) a další specializované kurzy, viz akademiepermakultury.cz. Naším hlavním cílem je sdílení zkušeností a šíření informací o permakultuře ve středoevropských podmínkách. Více

Kontakty

Podpořili nás