Setkání delegátů visegradských zemí na téma permakulturního farmaření se koná v termínu 11. – 13. 7. 2017 v Ekologickém institut pro udržitelný rozvoj (viz www.ecolinst.hu) v maďarském Gömörszőlősi.
Permakultura je systém designu a hospodaření, založený na ekologických principech a na spolupráci s přírodou. Permakulturní farmaření na rozdíl od běžného ekozemědělství pracuje daleko víc s trvalými porosty, hlavně s dřevinami, s konceptem jedlého lesa, se zadržováním vody v krajině, zvyšováním organického podílu v půdě, zapojováním zvířat do koloběhů na pozemcích a obecně se systémy blízkými volné přírodě.
Širší veřejnost už dnes často zná příklady uplatnění permakultury na zahradách, ale lidé si někdy nedokáží dobře představit, jak se dá permakulturně hospodařit na produkční farmě a uživit se z ní. Konference přinese řadu ukázek metodik, přístupů a modelů, jak na to. Na konferenci si budou vyměňovat informace a zkušenostifarmáři a zájemci o permakulturní farmaření především ze zemí střední Evropy (České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a Ukrajiny). Akce je podpořena visegradským grantem.
Pokračování ve filmech a on-line přednáškách
Kromě vlastní třídenní konference proběhne také pětidenní exkurze po ukázkových farmách a projektech, které pracují s permakulturními principy a přístupy. Tyto návštěvy budou zpracovány ve formě krátkých dokumentárních filmů a spolu se záznamy z konference budou od září k dispozici na webu www.akademiesobestacnosti.cz.
Známá jména průkopnických farmářů a lektorů
Na konferenci se sejdou nebo se představí alespoň ve videozáznamech svých přednášek tyto zajímavé osobnosti:Denisa Tomášková, permakulturní lektorka z České republiky, zahájí akci přednáškou na téma permakulturního farmaření ve světě a základních definic. Permakulturní zemědělství srovná s ekologickým a konvenčním zemědělstvím Alfréd Szilágyi z Maďarska. Během prvního dne ještě uslyšíme například českou environmentální specialistku Alici Dvorskou, která rozebere vztahy chemie a zemědělství, nebo Dóru Drexler z Maďarska, která představí evropský projekt diverzifikace zemědělské produkce méně obvyklými plodinami. Praktické workhopy se budou týkat třeba využití planých rostlin k péči o zdraví i k podnikání v podání Marii Pakholok z Ukrajiny, rychlého zvyšování úrodnosti půdy pomocí záhonů podle Volodymyra Rozuma, žížalích farem (obě témata představí Ukrajinka Tatyana Chuchko), neboudržitelného sadaření a obnovy starých sadů (Feodor Ryaninin z Ukrajiny).
Druhý den konference bude zaměřen na komunitou podporované zemědělství, hnutí potravinové suverenity nebo WWOOFing (pracovní dobrovolnické pobyty na farmách, poskytující příležitost načerpat zkušenosti). Uslyšíme Jána Šlinského ze Slovenska, autora průkopnické myšlenky agrokruhů, Roberta Palusinského a Bena Lazara z Polska nebo Tamase Vargu z Maďarska a mnoho dalších.
Třetí den proběhne ve znamení ekonomických a právních otázek a modelů udržitelné obživy. Vystoupí například Petr Marada z České republiky a vysvětlí na vlastním příkladu, jak lze využívat grantové programy pro revitalizaci zemědělské krajiny.
Webové stránky projektu: http://visegrad.permakultura.sk