Zuzka Špaková
Na samém konci září 2018 se v ukrajinském Kyjevě konala víkendová konference s tématem zařazování permakultury do výuky vysokých škol.
Konference začala už ve čtvrtek 27. 9. 2018 sérií čtyř půlhodinových online přednášek. Jednalo se o výstupy bádání především studentů, ale i vyučujících. Například Jeremy Caradonna prezentoval výzkum o tzv. terra preta neboli o antropogenní černozemi, půdě, která byla vytvořena Indiány v jinak neúrodných hornatých oblastech Jižní Ameriky. Nový výzkum zkoumá, z čeho byla vytvořena a jestli lze postup opakovat pro nynější obyvatele i v jiných částech světa.
V sobotu (29. 9. 2018) přijeli účastníci na univerzitu v Kyjevě a sdíleli své zkušenosti z výuky permakultury ve svých zemích, tedy na Ukrajině, v Maďarsku a České republice. Bohužel kvůli technickým obtížím se neuskutečnil živý stream s Patriciou Černákovou a Brunem Jakubcem ze Slovenska, kde probíhá velmi zajímavá spolupráce organizace Permakultura SK s univerzitou ve Zvoleně.
Vypadá to, že v ostatních zemích je permakultura mnohem více provázaná s univerzitním děním, než je tomu u nás. V ČR se většinou jedná o iniciativu ze strany studentů ve formě psaní bakalářských a diplomových prací. Kromě první vlaštovky, letní školy Permakultura a věda, kterou uspořádala Anežka Horynová v roce 2015, se na českých univerzitách v oblasti permakultury moc neděje. Avšak příspěvek Jana Winklera o předmětu Permakulturní techniky na Mendelově univerzitě dává naději na založení permakulturní zahrady přímo v kampusu této univerzity.
Oproti tomu v Maďarsku založili Permakulturní klub, kde se studenti scházejí každý pátek, na kampusu mají i biozahradu a pokusná políčka. Zita Szalai učí hned několik předmětů s permakulturní tématikou v maďarštině i angličtině pro zahraniční studenty.
Na Ukrajině se také rozvíjí spolupráce neziskové organizace Permaculture in Ukraine s univerzitou. Předseda organizace a koordinátor konference Pavlo Ardanov se zabývá vědeckým výzkumem. Přímo u univerzity mají vybudované Rozumovy záhony. Měli jsme tu čest si je nechat představit samotným panem Rozumem. Jedná se o brázdu vyplněnou organickým materiálem, přičemž po stranách se pěstuje zelenina a květiny. Vytváří se tím hodnotný humus, který vyživuje rostliny po stranách.
Exkurze: inspirace z Ukrajiny
Nocleh byl zařízen v útulné tradiční chalupě s velkými kamny, vzdálen asi 2 hodiny jízdy autem od Kyjeva. Večerní program byl neformální a vedla se diskuze na rozličná témata. Ráno pak proběhla exkurze po pozemku Anastasiye Volkove, s velkou zeleninovou zahradou, založenou na systému Rozumových záhonů. Pěstuje se tu i spousta stromů a keřů ve společnosti jiných rostlin, přinášejících benefity, například fixující vzdušný dusík v půdě. Na zahradu navazují čtyři hektary pronajatých pozemků, které spravuje zdější ekovesnice Green hill a jejímiž členy jsou i Anastasiya a její manžel. Jezdí sem dobrovolníci z města pomáhat s pracemi, organizují se zde workshopy a semináře. Pěstují chufu, která se u nás prodává pod názvem tygří ořechy (Cypress esculentus), je známá také jako zemní mandle. Návštěvníci si mohli koupit pytlíček chufy za 50 hřiven domů.
Další spolupráce
Nedělní program pokračoval v konferenční místnosti po návratu z exkurze. Alfréd Szilágyi z Maďarska přispěl do debaty na dálku pomocí videohovoru, kde doplnil informace o projektech vypracovávaných studenty v rámci studia permakultury na univerzitě. Následovala debata vedená českou účastnicí Dagmar Hauznerovou. Dagmar obhospodařuje půdu v Polabí a zajímá se o permakulturu, chtěla by časem aplikovat její principy na svém statku. Nadnesla otázku, jak více přiblížit a propojit akademické znalosti s každodenní praxí zemědělců. S tímto tématem souvisel i další příspěvek Pavla Ardanova, který představil síť permakulturních projektů a nástin další spolupráce. V roce 2017 proběhla v rámci vyšegradského grantu konference Parmakultura a farmy, letos konference Permakultura na univerzitách a další spolupráce by se měla orientovat právě na možnosti propojování teoretických znalostí s praktikujícími permakulturisty, pravděpodobně formou specializovaných seminářů.
Navčer jsme se vydali do centra Kyjeva navštívit projekt Meconomia, příklad městského zahradničení v nádobách, a proběhla ochutnávka zde vypěstovaného salátu. Po prohlídce a debatě, proběhlo poslední vyměňování kontaktů a každý se odebral domů nebo do hotelu.
Permakulturní prvky v Kyjevě
Město Kyjev je charakteristický obrovskými paneláky a desetiproudovou silnicí křižující samotné centrum města. I přes vysokou hustotu zástavby lze vysledovat permakulturní prvky aplikované přirozeně v ulicích.
Překvapující je hustota ořešáků královských, například v předzahrádkách domů a ruderálních plochách. Také využití vertikálního prostoru s vinnou révou, která se pne po balkónech, drátech a sloupcích, je fascinující. Některé dokonce i plodí, ale pravděpodobně se o většinu plodů postará ptactvo. Babičky na ulicích prodávají své zahradní výpěstky, například kalinu (Viburnum opulus), národní rostlinu Ukrajiny a podle jedné zdejší paní i velice léčivý keř na vysoký tlak a bolest v krku.