Kafkárna se nyní otvírá světu s programem, ve kterém se prolíná udržitelnost, ekologie a umění. Historická převážně okrasná zahrada se v permakulturním duchu postupně mění směrem k jedlému lesu.
Historie místa
V roce 1932 byl v areálu přečerpávací stanice Bruska postaven ateliér pro monumentální realizace sochaře Bohumila Kafky o ploše 600 m2. Dřevostavba, umístěná v zahradě o rozloze 2000 m2, byla zamýšlena jako provizorní dočasná stavba, nicméně zde v téměř původním stavu stojí dodnes. Spolu s přečerpávací stanicí je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.
Kafkárna dnes – budování komunity
Od 90. let 20. století ateliér využívají studenti sochařství UMPRUM. Škola je zapojena v meziuniverzitním projektu zaměřeném na výměnu informací, sdílení zkušeností a dobré praxe v oblasti udržitelnosti na vysokých školách. Podpořila tedy i iniciativu ateliéru sochařství otevřít prostor v rámci enviromentálních témat nejen studentům školy, ale i široké veřejnosti, neboť si uvědomuje potřebu budování komunit. Při přemýšlení o fungující ekologické budoucnosti, decentralizaci a částečné soběstačnosti, je navazování vztahů se sousedy, společná tvorba, práce a zábava klíčová.
V rámci bohatého komunitního programu se zde konají výstavy, performace, sympózia, workshopy, čtení, přednášky, besedy, projekce, ale i společné hostiny či posezení u ohně.
Sochař zahradníkem
Prostor od dob svých studií obývá sochař Matouš Lipus. S Kafkárnou a především se zahradou se sžil natolik, že zde postupem času převzal roli technického pracovníka / správce. Absolvent kurzu pokročilého pemakulturního designu začal od roku 2017 zahradu postupně přetvářet.
Limity, se kterými musí pracovat jsou nejasná budoucnost (pronájem zahrady od města škole je zatím sjednán jen do roku 2028), severní svah, původní důraz na okrasnou funkci zahrady, stín od vzrostlých stromů či velká část půdy pokrytá odsekanými kusy kamenů ze sochařské činnosti.
V zahradě pracuje na rozšíření biodiverzity. Do stávajícího porostu dosazuje ovocné stromy, bobuloviny a tvalky. Na slunečnějších stanovištích podél hranice pozemku pěstuje zeleninu a bylinky. Důležitou roli v zahradě sehrává i přirozená sukcese.
V korunách stromů, u tůňky a v hojných koutech divočiny nacházejí v rámci města cenné útočiště
ptáci, drobní živočichové a hmyz.
V zahradě můžete obdivovat struktury z proutí, hliněnou pec, D.I.Y. umělecký vermikompostér, můžete se zúčastnit výroby biouhlu, či se podívat jak vypadá horký kompost.
