autorem článku je Jiří Jakl
Stavba nového domu podle platné legislativy vyžaduje řešení “likvidace srážkových vod” bez napojení na kanalizaci. U domu máme zahradu a při projektování domu jsme zažili dilema k využití dešťovky, zda pro její zachycení instalovat nadzemní či podzemní nádrže.
Dnes již přichází doba, kdy začíná platit “střecha nad zlato”. Na střechu je totiž možné instalovat fotovoltaické panely a odváděné srážkové vody se dají využít na zahradě, pro splachování toalety a na praní. V současnosti se v Německu objevuje kritika proti nové výstavbě rodinných domů a z ekologických důvodů mají být stavěny domy bytové. Sdílené zdi a stropy u bytových domů totiž nesou výhodu v zimě k vytápění, na druhou stranu střechy s větším podílem fotovoltaiky u rodinných domů mají zase větší efekt ve zbylé většině roku. Rodinné domy navíc vzhledem ke své výšce není žádný problém stavět ze dřeva a pokud využívají střechu k získávání elektřiny a srážkové vody, je to lepší řešení, než zastavovat pole fotovoltaikou.
Jaké možnosti máme k dispozici?
Pro stavební firmy je nejjednodušší dešťovou vodu svést do vsakovací jímky vyplněné štěrkem a voda se tak ze střechy domu plně dostává do zahrady. Velikost vsakovací jímky se řídí vlastnostmi okolní půdy a při dobře propustné půdě je možné udělat vsakovací jímku menší. Pokud je taková jímka malá, může být problém s podmáčením jediného místa zahrady. Do prostoru ke vsakovací jímce volíme přiměřenou výsadbu, růst tam mohou například cibuloviny, kosatce nebo zelenina náročná na zálivku. Z ovocných dřevin jsou na vodu nejnáročnější švestky, ale hodí se i malinám nebo jabloním. Naopak podmáčení kořenů vadí meruňkám.
Voda v půdě zarostlé zelení každopádně pomáhá udržovat v okolí domu příjemné mikroklima. Takové využití je výhodnější než extenzivní zelené střechy, kde roste jen sporá bylinná vegetace a dešťová voda se z nich rychle vypařuje; pak nedochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti díky stromové vegetaci a zajištění malého vodního cyklu.
Zvlášť při velkých dešťových srážkách je dobré vedle zasakovací jímky mít k dispozici i kapacitu nějaké dešťové nádrže. Akumulace vody v nádrži je výhodná, protože takovou vodu můžeme využívat i k zálivce rostlin během sušších období. Podzemní nádrž dále umožňuje celoročně využívat dešťovou vodu ke splachování toalet a praní.
Nyní se dostáváme k dilematu, kdy se vyplatí podzemní či nadzemní nádrže.
Nadzemní nádrže v podobě sudů, IBC kontejnerů a dalších nádrží jsou zpravidlacenově výhodnější v poměru množství zadržené vody/cena. Nepotřebují totiž vyhloubit výkop a ani pořídit elektrické čerpadlo, protože z nadzemních nádrží na podstavcích zkrátka voda vytéká samospádem. Navíc prostřednictvím kapkových závlah ji lze využít velmi efektivně. V zimě sice tyto nádrže musejí být vypuštěné proti zamrzání, na druhou stranu nároky na zavlažování zahrady v zimě nemusejí být žádné. Nadzemní nádrže sice zabírají nadzemní prostor, existují ale také dekorativní provedení připomínající staré vázy, sloupy, zídky, s možností osázení květinami atd.
Pro a proti podzemním nádržím
Podzemní nádrž je jen pro využití dešťové vody na zahradě poměrně luxus. Výhodou je ale možnost řešení celoročního využití srážkových vod (tedy i v období zimy), a to i jako náhrady pitné vody z vodovodu na toaletách a na praní. Dešťová voda je měkká a nezpůsobuje proto problémy s vodním kamenem v pračce. Sice tak šetříme zdroje pitné vody, ale o to méně vody nám pak zbývá pro zahradu. Řada domů má také delší vodovodní přípojky a pro občerstvení vody v nich kvůli použití na pití je nějaký denní průtok vody z vodovodního řádu dokonce žádoucí.
Nastavení dotací
Dotace na využití dešťové vody v poslední době přinesly velký pokrok. O využití dešťové vody se stále více hovoří a s postupujícími klimatickými změnami se o něm rozhodně hovořit bude. Bohužel dotace se zaměřují hlavně na podzemní nádrže a o podpoře zahrádkářů chytajících dešťovku kolikrát do starých van a zařízení patřících spíše do muzea se před spuštěním Dešťovky jen mluvilo. Naopak někdy se klade až přílišný důraz na zřizování zelených střech (pěstování rostlin na střechách); podle mého názoru by víc pomohlo, kdyby se lidem začalo účinněji připomínat využití dešťovky přímo na zahradách u domů a střechy se ponechaly pro fotovoltaické generování energie pro domácnosti pod nimi (a v létě více i pro distribuční síť), místo aby se zabírala fotovoltaikou zemědělská půda.
RNDr. Jiří Jakl
Absolvent pražské (Mgr.) a olomoucké (RNDr.) přírodovědecké fakulty se dlouhodobě věnoval zahrádkářství jako člen ČZS, předsedá spolu Zvonečník a vede zahrádkářský program zahradni.net V roce 2013 přinesl vizi na veřejnou podporu využívání dešťové vody a v roce 2016 uspořádal celorepublikovou kutilskou soutěž “Dešťovka na zahradě”. Věnuje se popularizaci ekologických přístupů na zahradách.
článek vznikl při přípravě publikace Klíč k soběstačnosti 15 – Dešťovka, kterou můžete pořídit v obchodě www.obchod.permakulturacs.cz