Ekologický úklid v domácnosti I.

Alena Gajdušková

Pokud se zamyslíme nad množstvím chemických čistících prostředků, které se běžně při úklidu domácnosti používají, zjistíme, že v této oblasti můžeme hodně co zlepšovat..

Jednak lze drasticky snížit množství přípravků na mytí toho či onoho, takže ušetříme spoustu peněz i skladovacího prostoru když je nebudeme nakupovat.

Šetříme i životní prostředí, suroviny a energie, které jsou potřebné na jejich výrobu a dopravu až k nám.

Nejdůležitější ale je, že prospějeme zdraví celé rodiny, když se chemikálie z čistidel přestanou uvolňovat do ovzduší v našem domově.

Skvělé je, že většina čistících prostředků je nahraditelná přírodními, biologicky snadno odbouratelnými a hlavně netoxickými složkami.

A jak tedy na to?

Mytí podlahy: je to neuvěřitelné, ale stačí obyčejná teplá voda. I zašlapanou podlahu spolehlivě vyčistí teplá voda a kartáč, kterým odolnou špínu vydrhneme. K osvěžení můžeme přidat několik kapek oblíbeného esenciálního oleje, spolehlivě účinkuje levandule, citrusy, máta nebo eukalyptus.

Mytí oken: když do teplé vody, kterou myjeme okna přidáme škrob – buď kukuřičný nebo obyčejný bramborový (do 2 l vody půl sklenice škrobu), špína skvěle pouští a až umytá okna oschnou, snadno se naleští novinami. Okna se krásně lesknou a nejsou na nich šmouhy. Druhou možností je okna umýt obyčejným hadříkem a pak ještě jednou přemýt téměř do sucha vyždímanou tzv. švédskou utěrkou s mikrovlákny. Tato utěrka nevytváří šmouhy a šedivá místa na skle, takže odpadne pracné leštění.

Praní prádla: snadno si doma vyrobíme tzv. jelení sliz z jádrového mýdla a uhličitanu sodného – sody na praní (pozor nezaměnit za sodu bicarbonu, která se používá na vaření). Mýdlo nastrouháme do kbelíku a zalijeme horkou vodou, cca 3 – 4 litry. Po rozpuštění mýdla přisypeme odměrku sody  (krystalické třetinu sáčku, práškové čtvrtinu), pořádně promícháme a necháme vše rozpustit. Poté dolijeme teplou vodou do obsahu deseti litrů, pořádně rozmixujeme tyčovým mixérem a můžeme, ale nemusíme přidat 10 kapek esenciálního oleje. Je hotovo.

Tento prací prostředek se hodí k ručnímu praní i praní v pračce (automatická nebo vířivá), na jemné prádlo, vlnu i hedvábí. Můžeme v něm prát jak bílé tak i barevné prádlo.

U černého prádla je potřeba dbát na dokonalé rozmixování přípravku, aby případné kousky mýdla neulpěly na prádle. Po uschnutí jsou totiž vidět.

Jelení sliz je skvělý i na mytí sporáku, zejména, když přetečou brambory, nebo mléko. Odměrku slizu naneseme na sporák, já mám klasický plynový, takže nejprve odstraním hořáky a mřížky, na kterých jsou kastroly položené a nechám asi půl hodiny působit. Pak snadno odmyju špínu, nebo mastnotu drátěnkou a vytřu do čista hadříkem.

Stejně dobře lze jelení sliz používat na mytí umyvadla a vany. Pokud je sanitární keramika hodně špinavá, je možné přimíchat lžičku jemně mletého vápence, který v přípravku působí jako abrasivum.

Odstraňování skvrn na prádle: na mastné skvrny je velmi vhodné žlučové mýdlo, kterým vlhkou skvrnu potřeme, necháme působit a pak vypereme v horké vodě. Dalším skvělým pomocníkem je perkarbonát sodný, což je vlastně soda na praní obohacená o peroxid vodíku. Není to horká novinka posledních let, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale osvědčený, lety prověřený pomocník, který používaly už naše babičky za první republiky. Perkarbonát byl před objevem optických zjasňovačů a enzymů běžnou složkou tehdejších pracích prášků, včetně legendárního Persilu!

Jeho jedinou nevýhodou je, že působí pouze v teplé vodě. Dnes je možné si k němu přikoupit tzv. TAED, což je chemický aktivátor peroxidu, takže perkarbonát lze používat již ve studené vodě. Přeložíme-li zkratku TAED do češtiny, zjistíme, že se jedná o  tetraacetylethylendiamin a to opravdu není složka, kterou bych dobrovolně – a hlavně zbytečně, přidávala k prádlu.

Takže jak vlastně perkarbonát používat?

Opět je možné buď praní v pračce – vybereme program, který pere alespoň na 50 °C, prádlo vložíme do pračky, přisypeme polévkovou lžíci perkarbonátu a přidáme jelení sliz rovnou do bubnu a pračku zapneme. Tento postup je vhodný na obecně ušpiněné a bílé prádlo.

Pokud jsou na oblečení odolné skvrny, třeba od hlíny, je lepší oblečení namočit třeba přes noc do horké vody a přidat k němu perkarbonát a jelení sliz. Ráno se skvrna vezme kartáčem a zbytek se vypere v pračce.

Perkarbonát beze zbytku vypral skvrny od třešňové šťávy na bílých bavlněných záclonách, kolena od trávy na dětských kalhotách (pravda s pomocí kartáče), pracovní oblečení, bílému ložnímu prádlu po babičce vrátil bílou barvu.

A pokud máte oblíbený starý hrníček,který už je vevnitř celý poškrábaný a zašlý, stačí do něj dát jednu čajovou lžičku perkarbonátu a zalít horkou vodou (až po okraj). Peroxid šumí a hrníček krásně vybělí.

V dalším díle se podělím o zkušenosti, jak čistit ostatními sektory v domácnosti –  wc, nádobí, odmašťování a mytí digestoře i trouby, praní koberců, mytí spotřebičů a nábytku.

Jednak lze drasticky snížit množství přípravků na mytí toho či onoho, takže ušetříme spoustu peněz i skladovacího prostoru když je nebudeme nakupovat.

Šetříme i životní prostředí, suroviny a energie, které jsou potřebné na jejich výrobu a dopravu až k nám.

Nejdůležitější ale je, že prospějeme zdraví celé rodiny, když se chemikálie z čistidel přestanou uvolňovat do ovzduší v našem domově.

Skvělé je, že většina čistících prostředků je nahraditelná přírodními, biologicky snadno odbouratelnými a hlavně netoxickými složkami.

A jak tedy na to?

Mytí podlahy: je to neuvěřitelné, ale stačí obyčejná teplá voda. I zašlapanou podlahu spolehlivě vyčistí teplá voda a kartáč, kterým odolnou špínu vydrhneme. K osvěžení můžeme přidat několik kapek oblíbeného esenciálního oleje, spolehlivě účinkuje levandule, citrusy, máta nebo eukalyptus.

Mytí oken: když do teplé vody, kterou myjeme okna přidáme škrob – buď kukuřičný nebo obyčejný bramborový (do 2 l vody půl sklenice škrobu), špína skvěle pouští a až umytá okna oschnou, snadno se naleští novinami. Okna se krásně lesknou a nejsou na nich šmouhy. Druhou možností je okna umýt obyčejným hadříkem a pak ještě jednou přemýt téměř do sucha vyždímanou tzv. švédskou utěrkou s mikrovlákny. Tato utěrka nevytváří šmouhy a šedivá místa na skle, takže odpadne pracné leštění.

Praní prádla: snadno si doma vyrobíme tzv. jelení sliz z jádrového mýdla a uhličitanu sodného – sody na praní (pozor nezaměnit za sodu bicarbonu, která se používá na vaření). Mýdlo nastrouháme do kbelíku a zalijeme horkou vodou, cca 3 – 4 litry. Po rozpuštění mýdla přisypeme odměrku sody  (krystalické třetinu sáčku, práškové čtvrtinu), pořádně promícháme a necháme vše rozpustit. Poté dolijeme teplou vodou do obsahu deseti litrů, pořádně rozmixujeme tyčovým mixérem a můžeme, ale nemusíme přidat 10 kapek esenciálního oleje. Je hotovo.

Tento prací prostředek se hodí k ručnímu praní i praní v pračce (automatická nebo vířivá), na jemné prádlo, vlnu i hedvábí. Můžeme v něm prát jak bílé tak i barevné prádlo.

U černého prádla je potřeba dbát na dokonalé rozmixování přípravku, aby případné kousky mýdla neulpěly na prádle. Po uschnutí jsou totiž vidět.

Jelení sliz je skvělý i na mytí sporáku, zejména, když přetečou brambory, nebo mléko. Odměrku slizu naneseme na sporák, já mám klasický plynový, takže nejprve odstraním hořáky a mřížky, na kterých jsou kastroly položené a nechám asi půl hodiny působit. Pak snadno odmyju špínu, nebo mastnotu drátěnkou a vytřu do čista hadříkem.

Stejně dobře lze jelení sliz používat na mytí umyvadla a vany. Pokud je sanitární keramika hodně špinavá, je možné přimíchat lžičku jemně mletého vápence, který v přípravku působí jako abrasivum.

Odstraňování skvrn na prádle: na mastné skvrny je velmi vhodné žlučové mýdlo, kterým vlhkou skvrnu potřeme, necháme působit a pak vypereme v horké vodě. Dalším skvělým pomocníkem je perkarbonát sodný, což je vlastně soda na praní obohacená o peroxid vodíku. Není to horká novinka posledních let, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale osvědčený, lety prověřený pomocník, který používaly už naše babičky za první republiky. Perkarbonát byl před objevem optických zjasňovačů a enzymů běžnou složkou tehdejších pracích prášků, včetně legendárního Persilu!

Jeho jedinou nevýhodou je, že působí pouze v teplé vodě. Dnes je možné si k němu přikoupit tzv. TAED, což je chemický aktivátor peroxidu, takže perkarbonát lze používat již ve studené vodě. Přeložíme-li zkratku TAED do češtiny, zjistíme, že se jedná o  tetraacetylethylendiamin a to opravdu není složka, kterou bych dobrovolně – a hlavně zbytečně, přidávala k prádlu.

Takže jak vlastně perkarbonát používat?

Opět je možné buď praní v pračce – vybereme program, který pere alespoň na 50 °C, prádlo vložíme do pračky, přisypeme polévkovou lžíci perkarbonátu a přidáme jelení sliz rovnou do bubnu a pračku zapneme. Tento postup je vhodný na obecně ušpiněné a bílé prádlo.

Pokud jsou na oblečení odolné skvrny, třeba od hlíny, je lepší oblečení namočit třeba přes noc do horké vody a přidat k němu perkarbonát a jelení sliz. Ráno se skvrna vezme kartáčem a zbytek se vypere v pračce.

Perkarbonát beze zbytku vypral skvrny od třešňové šťávy na bílých bavlněných záclonách, kolena od trávy na dětských kalhotách (pravda s pomocí kartáče), pracovní oblečení, bílému ložnímu prádlu po babičce vrátil bílou barvu.

A pokud máte oblíbený starý hrníček,který už je vevnitř celý poškrábaný a zašlý, stačí do něj dát jednu čajovou lžičku perkarbonátu a zalít horkou vodou (až po okraj). Peroxid šumí a hrníček krásně vybělí.

V dalším díle se podělím o zkušenosti, jak čistit ostatními sektory v domácnosti –  wc, nádobí, odmašťování a mytí digestoře i trouby, praní koberců, mytí spotřebičů a nábytku.