Permakultura je vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou. Je založena na pozorování a využívání přírodních koloběhů, vazeb a vztahů k designování všeho, co potřebujeme k životu: účinné a zdravé produkce potravin, bydlení, systémů poskytujících energii i samotných lidských komunit. Cílem je vyšší kvalita života, který by byl provázaný s prostředím a šetrný vůči přírodě. Permakultura využívá starobylé tradiční postupy, stejně jako moderní technologie a poznatky současné vědy.
Jde o myšlenkovou koncepci a praktické návody, jak vytvářet a realizovat udržitelný design. Ten se může týkat lidských sídel a jejich okolí, zahrad, zemědělských systémů, měst i celých regionů, ale také utváření lidských společenství.
Permakultura uplatňuje principy přírodních ekosystémů, ověřené tradiční praktiky různých kultur i poznatky vědy. Čerpá obzvlášť z poznatků systémové ekologie a využívá principů systémového myšlení. Cílem je vytváření stabilních a produktivních systémů, které zajistí uspokojování lidských potřeb a zároveň budou harmonickou součástí krajiny.
U zrodu celého systému stáli v 70. letech minulého století Australané Bill Mollison a David Holmgren, kteří definovali permakulturu takto: „Uvědomělá přeměna krajiny napodobující přirozené vztahy a vzorce, která poskytuje dostatek potravy, rostlinného materiálu a energie k uspokojení místních potřeb.“ Tuto poměrně širokou definici později Holmgren upřesňuje těmito slovy: „Různé nápady, zručnosti a způsoby života, které musíme objevit a rozvinout, abychom se dokázali změnit ze závislých konzumentů ve zodpovědné a produktivní občany.“
Jedním ze základních předpokladů naplnění těchto vizí je dosažení určité míry potravinové a energetické soběstačnosti. K tomu je třeba vytvořit podmínky prostřednictvím vhodného designu domu a pozemku, na němž dům stojí. Zahrada tedy slouží především jako obnovitelná zásobárna potravy a energie, a také dům funguje v rámci celé řady různých vztahů a je začleněn do kontextu energetických toků krajiny a přírody. Důležitá je snaha o uzavřené cykly materiálních toků, které odpovídají přírodním koloběhům.
Kromě vzorů, vztahů a funkcí odpozorovaných v přírodě slouží permakulturnímu designu jako důležitý pramen inspirace i tradiční formy hospodaření našich předků, které lze přizpůsobovat aktuálním podmínkám a vylepšovat podle nových poznatků. Proslulý slogan, který se traduje v permakulturní komunitě, praví, že „tradiční zemědělství bylo náročné na práci, průmyslové zemědělství na energii a permakulturní systémy jsou náročné na informace a na design.“
Permakultura hledá a nabízí řešení pro současnou a budoucí planetární ekologickou krizi, která již dnes obrožuje blahobyt expandující světové populace a v budoucnu bude pravděpodobně ohrožovat i její přežití. Vyčerpání fosilních paliv během několika generací nás bude vracet k principům systémového designu, které lze pozorovat v přírodě a v předindustriálních společnostech. Světová permakulturní komunita se dynamicky vyvíjí a roste. David Holmgren považuje permakulturní hnutí za jakýsi sociální předvoj či avantgardu prozíravě testující a uplatňující principy, které mají umožnit lepší zvládnutí budoucí krize a důstojný život ve světě bez fosilních paliv.
Pokud si přejete zjistit více, začtete do knih – pro začátek určitě Úvod do permakultury, nebo zajděte na kurz a určitě sledujte naše sociální sítě 🙂