Přinášíme reportáž Evy Hauserové ze setkání 14.11.2015 v Praze na Toulcově dvoře.

Permakultura a pěstování potravin obvykle považujeme za záležitost venkova, přitom i ve městě se dá hodně udělat a dokonce i vypěstovat. Tomuto tématu jsme věnovali naši novou publikaci Městské zahradničení a u příležitosti jejího křtu jsme uspořádali akci Permakultura ve městě. Konala se v sobotu 14.11.2015 v Toulcově dvoře v Praze. Kromě křtu knihy jsme připravili i další program: přednášky, prezentace, prodej publikací i možnost získat semínka na další sezónu.

Kmotrou příručky Klíč k soběstačnosti – Městské zahradničení se stala známá herečka Simona Babčáková. Příjemně překvapila tím, jaké sympatie chová k myšlence permakultury. Vyprávěla nám o setkáních s podobně smýšlejícími lidmi a mě to připomnělo, že i když v permakulturním designu řešíme vztahy mezi různými prvky na pozemku, ty nejdůležitější vztahy máme s lidmi a ty je třeba pěstovat a kultivovat v první řadě.

Na úvod celého dne jsme chtěli představit permakulturu, naši organizaci a činnost, kterou děláme. Naším hlavním posláním je šířit myšlenky permakultury a zastřešovat vzdělávání lektorů a designérů, vydáváme publikace, pořádáme kurzy a mapujeme inspirativní permakulturní projekty po celé republice.

První host, který dostal slovo, byl Tomáš Hodek z projektu Ekodomov.cz a kompostuj.cz, tématem jeho povídání bylo vermikompostování (neboli kompostování s pomocí kalifornských žížal) a jak ho lze provozovat i ve městě nebo dokonce v paneláku. Žížalí kompost je nenáročný na prostor, přitom dokáže zpracovat spoustu bioodpadu, kterého se ve městě vyprodukuje ohromné množství.

Následovala přednáška o akvaponii, společném chovu ryb a pěstování rostlin. Akvaponie využívá toho, že odpad produkovaný rybami je výborným hnojivem pro rostliny. Lukáš Steskál vyprávěl o akvaponickém projektu, který provozuje v Bratislavě.

Václav Petráš se věnoval výrobě biouhlu v malém a možnosti, jak s jeho pomocí zúrodňovat půdu. Tímto způsobem se dají řešit dva problémy najednou: zpracování bioodpadu a kvalitnění půdy.
Odpoledne bylo věnováno krátkým prezentacím zajímavých projektů, které mají blízko k myšlenkám permakultury.

Kokoza působí v Praze, propaguje pěstování potravin a kompostování ve městě, provozuje komunitní zahradu a pořádá kurzy.

Komunitní zahradu v Liberci představily Petra Matyášová a Lucka Hrušová. Bylo úžasné vidět, jak proměnili zanedbaný kousek země uprostřed města v krásnou zahradu, kde se scházejí lidé a pořádají akce.

Kompot je zajímavý projekt, sdružení lidí, kteří se společně starají o kus pozemku a za to získávají možnost odebírat kvalitní čerstvou zeleninu. Představila jej Martina Suchá.

Slovenskou organizaci Permakultura SK představil Josef Fekiač, hodně se věnovat festivalu Permakultúra v meste, který pořádají v Bratislavě již po několikáté.

Alena Kopřiva Chadová představila svoje bydliště, Kolovraty, dříve samostatná obec, dnes část Prahy. Najdeme tu komunitní zahradu, ale také semínkovnu.
http://www.nasekolovraty.cz/obsah/verejna-zahrada-v-kolovratech
http://www.nasekolovraty.cz/obsah/seminkovna-v-infocentru-prostor-pro-volne-sdileni-seminek

Pralets je alternativní ekonomický systém, který napomáhá lokálnímu obchodování. Spojuje hlavně pražské zájemce a směňuje se jeho prostřednictvím cokoliv od vlastních výpěstků, bylinek, služeb nebo výrobků. Představila jej Anežka Hradilková, jedna ze zakladatelek Praletsu.

Vila Flora je dům na pražských Vinohradech, kde se setkávají lidé a zajímavé projekty. Proběhlo tam mimo jiné i první veřejné představení Praletsu. Tento alternativní prostor je otevřen i dalším aktivitám.

Můj osobní dojem z této akce byl skvělý. Setkala jsem se s řadou zajímavých lidí, poznala jsem několik úžasných projektů a získala inspiraci pro moje další experimenty s pěstováním a zpracováním jídla. Ale hlavně mi taková setkání dodávají pocit a sílu něco smysluplného dělat, že když slyším o různých globálních problémech, nemusím to jen pasivně poslouchat a nechat se tím deptat. Můžu něco udělat. Třeba zasít semínka.