Oslovili jsme velkého propagátora a pilného výrobce ptačích budek, krmítek a zejména tedy ornitologa Tomáše Zaorala a posbírali několik praktických zkušeností z této oblasti. Na začátek tady máme pár fotek krmítka, které lze snadno sestavit, také pak plnit a pověsit, a navíc vidíte na dálku, zda mají ptáčkové stále nasypáno (pro zájemce o krmítko nebo budky pište Tomášovi ???)
Únor bílý, pole sílí – a Tomáš vzkazuje…
Přátelé ptactva, přírody a života vůbec, přeji hezký den.
Protože ptáčci tady u mně už začínají skládat milostné písničky, já pomalu přecházím z výroby krmítek na výrobu budek.
Březen, na stromy vlezem, a ptačí budky zkontrolujem! A tady je pár rad a zkušeností k ptačím budkám:
- Osobně se mi osvědčilo vyvěsit si budky do úrovně očí. Ptákům je výška tak nějak jedno a mě se budky dobře věší, kontrolují a čistí.
- Je dobré když v blízkosti není úkryt, kde by nepozorovaně mohla číhat kočka.
- Je dobré budky směřovat vletovým otvorem na východ. Jsou tak chráněné před západními větry a vodou s nimi spojenou.
- Budky mají delší životnost a ptáčkům se v nich dobře bydlí.
- Takto vyvěšená budka netrpí ani přehříváním poledním a večerním sluncem.
- Dále je dobré aby měli volný přílet a nemuseli se pak s každou housenkou prodírat houštím.
- Zároveň nastává čas, kdy je dobré zkontrolovat budky, případně pověsit nové, ať maji ptáčci kde hnízdit.
- Budky je třeba po vyhnízdění co nejdříve vyčistit, jinak hrozí, že to udělá strakapoud a ten při tom budku roztluče.
A proč je potřeba budky čistit?
- Zaprvé to prodlužuje životnost ptačí budky samotné.
- Zadruhé je to důležité pro hygienu ptačích rodin.
- Špačci a brhlíci si čistí budky sami.
- Jinak další ptáci staví hnízda navrch na hnízda stará, až je budka plná. Pak se tam zahnízdí třeba čmeláci nebo jiný hmyz. Ovšem pak je větší šance, že budku roztluče strakapoud, a to je samozřejmě na úkor našeho snažení mít v zahradě pěvce.
- Dobře se na čištění hodí špachtle a dlouhý štětec.
- Vyčištěná budka je pak připravená na další hnízdění, které může proběhnout ještě tu samou sezonu.
- Budky kontroluji i před hnízděním (předjaří), často jsou používané jako nocoviště přes zimu a bývá v nich někdy dost nakaděno…
- Hnízda už jsem vyhazoval po hnízdění.
- Také jsem kontroloval jestli vše drží, vyhazoval jsem hovínka po nocování a u některých budek jsem povoloval úvaz, to bylo asi po třech letech, už to bylo hodně našponované, jak stromy rostou a mohutní.
- Moje zkušenost je taková, že čím jednodušší mám k budce přístup, tím častěji tam mrknu a budky pak slouží daleko déle, protože případný problém brzy odstraním.
- Konec hnízdění se dobře pozná, protože ustane cvrkot, který tam probíhá těsně před vylétnutím mláďat. Dospělí v tu dobu zaletují do budky přibližně co každé dvě minuty. Pak mláďata dokrmují poblíž v korunách stromů a to je dobrý čas na vyčištění.
Přeji mnoho radosti při pozorování!
- A ještě jeden tip vám dám na závěr.
- Pokud pěstujete zeleninu, osvědčilo se mi zapíchat do záhonků metr a půl dlouhé tyčky, jako třeba násada od koštěte.
- Slouží ptákům jako dosedávky a pozorovatelny a posbírají vám pak housenky a jiný obtížný hmyz.
- Kdosi spočítal, že v jedné takové budce zmizí za jedno hnízdění 7500 ks hmyzu…
- Tak ať se vám i vašim ptáčkům daří !
Zabudkujme svět !!
Děkujeme za informace a zkušenosti, a pro velikosti ptačích budek se koukněte na skupinu a na fb jménem budky nejen pro ptáky.
Ptačí budky
Hnízdíci budky pro ptáky jsou v zásadě sobě velice podobné, jen se liší velikostí, hloubkou budky pro snadné hnízdění a také velikostí a tvarem vletového otvoru – kulatý nebo oválný. Někdo otvor oplehcovává, někdo ne, a po pár letech vyrobí budky nové.
- Sýkory modřinky, parukářky, uhelníček – vletový otvor 27 – 30 mm
- Sýkory koňadry, babku, brhlík, rehek nebo vrabci – vletový otvor 30 – 34 mm
- Rehky, špačky, strakapoudy menší, lejsek – vletový otvor 45 – 50 mm
- Kavky, žluny, dudek, strakapoud – vletový otvor 60 – 70 mm
- Doupňák, menší sovy, poštolka – vletový otvor 80 -120 mm
Další informace, pokud se sami pustíte do samo-výroby ptačích budek najdete na ČSO nebo česká společnost ornitologická, https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/ptaci-budky/vyroba-ruznych-typu-budek/,
a pak také na webu www.procbudky.cz, kde najdete tabulku s rozměry ptačích budek pro různé druhy ptáků https://www.procbudky.cz/oblast/typy-ptacich-budek/
Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje každým rokem ptáka roku pro zviditelnění nejen tohoto druhu, ale také v zájmu osvěty pračího světa obecně. Letos je tím ptákem konipas horský.
Pokud byste rádi podpořili ptáka roku třeba tím, že mu nabídnete bezpečnou budku, bude se vám jistě hodit návod na výrobu polobudky, kterou najdete v rozsáhlé Metodice od ČSOP (Petr Zasadil), která je ke stažení na stránkách ČSO. Pokud se nechcete do výroby polobudky pouštět sami, ale přesto byste chtěli konipasům nabídnout příležitost k hnízdění, můžete polobudku pro konipasa zakoupit v dobročinném e-shopu ČSO Zelená domácnost.