Ano, to dokázal velkoplošný test v subsaharské Africe, jehož výsledky vás (ne)překvapí.
přeložili jsme pro vás tento článek z webu www.sciencealert.com
Pro někoho se může zdát používání moči k zalévání rostlin jako podivný zahradnický úlet, ačkoliv jde o věc známou a praktikovanou po tisíce let. Naše moderní “fekofobie” a “urinofobie” dovedla zahradníky i farmáře k používání, a často závislosti, na drahých a nákladných hnojivech, které dodávají rostlinám to, co v moči najdeme doslova zadara.
Jsou ovšem farmáři, kteří nemají přístup ke kupovaným hnojivům a kteří potřebují dodat potřebné živiny svým rostlinám. Mnozí z nich, jako například v odlehlých oblastech Nigeru, se potýkají s drsnými podmínkami – žijí a pěstují na vyčerpaných půdách a v drsném suchém klimatu a zároveň potřebují napěstovat dostatek jídla.
Tým pod vedením Hannatou Moussa z Národního ústavu výzkumu zemědělství v Nigeru (National Institute of Agricultural Research of Niger) se rozhodli oživit prastarou techniku, která se stále používá v částech Asie, a použili moč jako součást hnojení rostlin, ovšem s moderními vychytávkami k zajištění bezpečnosti pro všechny.
Skupina Nigerijských žen / farmářek / se účastnila srovnávacích pokusů a testovala použití lidské moči k hnojení na svých políčkách. V sub-saharské Africe jsou to zejména ženy, které se starají o pěstování jídla, a to přesto, že nemají kontrolu nad vlastnictvím půdy, ani dostatčný přístup k informacím.
Zůstávají tak někdy s vyčerpanými políčky a pěstují na nich místní obilninu – (Cenchrus americanus), pearl millet, (druh prosa, česky ostrokvět, pozn. red.)
Nejdříve ženy našly název „Oga“ pro testovaný produkt plný živin, což v místním jazyce Igbo znamená „šéf“. To proto, aby se v budoucích diskusích zajistilo překonání možných sociálních, kulturních a společenských bariér, které kolem používání lidské moči existují.
Dobrovolnice pak byly rozděleny do dvou skupin – první pokračovala v pěstovaní tradičními metodami, druhá použila Ogu na testovaných plochách, a to s přidáním i bez přidání zvířecího hnoje. Samozřejmě, že byli všichni náležitě předem procvičeni o bezpečném použití Ogy.
Výroba průmyslových hnojiv (NPK) v sobě zahrnuje inzenzivní těžbu ztenčujících se zásob fosforu a draslíku. Dusík se vyrábí energeticky náročným způsobem, za vysokých teplot, často spalováním zemního plynu. A tyto tři prvky jsou, kromě dalších prvků, zásadní pro rostliny při fotosyntéze a tedy růstu.
Přitom v naší moči najdeme právě dostatek fosforu, draslíku a dusíku v lehce dostupné formě !
Navíc, na rozdíl od našich bobků, moč je relativně sterilní, jakmile opustí naše tělo a to díky obsahu amoniaku. Stačí ji skladovat v kanystrech při teplotě 22 – 24°C po dobu 2 – 3 měsíců, a všechny zbývající patogeny jsou tak zničeny.
Poté, co byly ženy proškoleny o bezpečném procesu sanitace, skladování a ředění Ogy, mohly ji začít používat. Prvních pár let používaly Ogu v kombinaci s kompostem a hnojem, a když se potvrdily dobré výsledky, přešly k používání samotné (ředěné) Ogy.
Mezi lety 2014 to 2016 proběhlo 681 pokusů, a použití Ogy povrdilo 30procentní nárůst při sklizni prosa. Výsledky byly tak viditelné a jasné, že ostatní ženy v regionu začaly Ogu používat na svých políčkách také.
„Oga je bezpečná, levná varianta hnojení vhodná pro oblasti Sahelu, kde dochází k poklesu výnosů“ uzavřela studie ve své zprávě.
Pokud bychom uměli tento produkt používat i v rozvinutých zemích, dokázali bychom nejen zvýšit výnosy a snížit energetickou náročnost na výrobu umělých hnojiv, ale také bychom mohli upravit náš způsob nakládání s odpady a celé odpadové hospodářství by se stalo udržitelnějším. Existují již projekty Švédsku, USA a Austrálii, které se zabývají možností použití moči na větších plochách.
„Každoročně utrácíme miliony a miliony dolarů za to, abychom předčistili naše odpadní vody tak, že je vypustíme v požadovaných hodnotách pro dusík a fosfor“, říká Cara Beal, výzkumnice z Griffith University v Austrálii v rozhovoru pro národní radio stanici, a připomíná, že se již chystají testovací studie.
„Ale pokud se nám podaří uzavřít ten koloběh živin, bude to to jediné rozumné řešení směrem k soběstačnosti, cirkulární ekonomice a k chování se k této planetě alespoň o trochu lépe“.
Dva roky po experimentu v Nigeru se k použití Ogy na svých políčkách připojilo již přes 1000 žen.
a tady je krátké video k projektu …
Tato studie byla zveřejněna v Agronomy for Sustainable Development.
Další články k tématu (v angličtině)
- The urine revolution: how recycling pee could help to save the world v časopise nature.com
- The new economy of excrement v časopise nature.com