Čím se živí člověk permakulturní?

V první části reportáže z konference PŮDA jsme se dozvěděli, co se dělo na takzvané stage – tedy u plátna s projektorem. V tomto článku se podíváme na to, jak to žilo v druhé části stájí, kam bylo ještě dobře slyšet, ale už hůře vidět.

V zadní části přednáškové síně bylo malé tržiště s domácími produkty od medů přes bylinkové produkty až po ručně pletené čepice, protože je mezi námi spousta šikovných lidí a zároveň spousta těch, kteří si váží poctivě vyrobených produktů. A výroba a směňování takových “dobrot všeho druhu” je právě je to, co nás jako permakulturisty živí a vyživuje.

Tradičně míváme i dětský koutek, protože vítáme každého, včetně maminek. Je to spíše velký koberec s hračkami, kde si lze odpočinout. Do přednáškového sálu se dá vjet kočárkem a i vozík pro nechodícího člověka by se sem dostal.

Jedna z nejoblíbenějších částí je Stůl hojnosti, kam lidé přinášejí své dobroty a naopak si berou, na co mají chuť. Peněz netřeba, pokud přispějete jídlem. Pokud nestíháte napéct a navařit, anebo přece jen chcete přispět finančně, může vhodit peníze do kasičky, nakupuje se za ně káva, mléko, čaj nebo chleba – když dojdou. Letos byla káva darovaná od Ekocentra Divočina a byla od družstva Zappatistů z Mexika, čaje pravé i bylinkové byli od Sonnentoru a od několika dárců, právě z tržiště.

A co bylo letos na stole hojnosti? Hodně tu byl chleba – často kváskový, doma pečený – s pomazánkami. Třeba humus z rozmixované cizrny, ochucený petrželkou, tahini, citronovou šťávou s olivovým olejem a černými olivami. Nebo typicky červená pomazánka z vařené řepy s křenem, majonézou (veganskou), cibulí a samozřejmě musí být i sůl a pepř. Jenom chvíli se tu „ohřál“ humus z pečeného květáku s muškátovým oříškem. Dýňová pomazánka byla s osmaženou cibulkou, ostatní ingredience jsou tajné (protože zkušená kuchařka připravovala jídlo citem a občas už neví přesně, co do které pomazánky dala). Ořechová pomazánka z namočených vlašských ořechů a slunečnicových semínek, k nimž se přidá osmažená cibulka, sušená rajčata v oleji, citrónová šťáva a petrželka…variací bylo mnoho. Naprostá většina občerstvení vyhovala nálepce VEGAN.

Velmi rychle zmizel zelný závin, ale ani ten klasický jablečný tu nevydržel dlouho. Různé druhy koláčů a buchet doplňovalo čerstvé i sušené ovoce a ořechy. Na stole byl i „bar“ s několika sklenicemi různě naložených a fermentovaných druhů zeleniny, včetně „dřín alá olivy“, nebo velká sklenice s naloženými mini cuca-melounky (díky, Vlasto!). U všeho bylo napsané složení nebo rovnou recept a webovka.

U nápojového stolečku bylo k dispozici kafe, čaje pravé i bylinkové, mošty, mléka (i rostlinná) a med. A u druhého stolu byl ve várnici teplý nápoj z nakrájených jablek a dochucený sušenými fíky, skořicí a hřebíčkem. Tradice konfernce je, že si účastníci nosí vlastní hrnek, a sympatické na Toulcově dvoře je to, že v každém sále je několik krabic/nádob na tříděný odpad, včetně bioodpadu.

Velký dík patří dobrovolnicím Cecílii a Dáše, které tuto veledůležitou součást konference opečovávaly. Skoro neustále mazaly chleby, vařili vodu na kávu a čaj a doplňovali stůl, takže až do konce tu bylo z čeho ujídat, a co chválit.

A další velký dík patří všem dobrovolníkům a dobrovolnicím, protože bez nich by podobnou událost nebylo možné uspořádat. Vždycky se našli silní chlapi jako nosiči vody od kohoutku až k rychlovarkám, i po skončení programu se jaksi „samo“ uklidilo skoro 150 židlí a celý prostor. Ne nadarmo máme na jednom z plakátů heslo PĚSTUJEME ZDRAVÉ JÍDLO A VZTAHY. Tak, naviděnou za rok! Termín už máme, a je to 17. – 19. 11. 2023.