Fenologie se obecně dívá na klima, počasí a výkyvy teplot a na to, jak souvisí jevy ve světě rostlin, zvířat a hmyzu.

Studium pravidelných jevů v životě rostlin, zvířat a hmyzu se nazývá fenologie z řeckého „nauka o jevech”. Životní cyklus zvířat i rostlin lze totiž do jisté míry předpovídat a vycházet z něho. Moderní fenologii lze dostopovat v Anglii, kde přírodovědec Robert Marsham pozoroval a zapisoval všechny vztahy mezi přírodními a sezónními jevy od roku 1736, a činil tak více než po 60 let. Mnohé univerzity v Americe v tomto pozorování pokračují dodnes.

Jedno čínské staré přísloví ovšem říká, že „Příchod jara dříve rozeznají rostliny, než lidé”

Šeříky a fazole

Životní cyklus šeříku obecného je častým ukazatelem fenologických studiích a zahradních prací a výsevů. Zdá se tedy, že byl často v zahradách vysazován a oblíben. Olistění a vývoj květů šeříku – od prvních poupat až po plné kvetení – nám může pomoci při plánování zahradních prací a to zejména, pokud jde o zeleninu. Roky a dekády pozorování šeříku navedlo přírodovědce k závěru, že bezpečným časem pro výsev fazolí, okurek, dýní je právě, když je šeřík v plném květu.

Jiné fenologické rčení říká, že „pravé jaro začíná, když naplno rozkvetou magnolie, a pravé léto začne, když rozkvetou čekanky”
(pozn. šácholan Soulangeův, to je ta nejčastěji stromová pěstovaná magnolie, právě pro své brzské kvetení)

Výsevy zeleniny podle fenologických jevů

• Hrášek sejeme, když kvetou narcisy a forsythie (zlatice, lidově řečeno zlatý déšť. zlatý déšť je ale správným názvem štědřenec :-)).
• Červenou řepu vyséváme, když na šeříku vidíme první lístky a kvetou pampelišky, stejný čas je vhodný pro výsev mrkve, košťálovin, salátů a špenátu.
• Brambory sadíme, když rozkvetou první pampelišky.
• Fazole sázíme, když šeřík naplno rozkvete, stejně tak je to vhodný čas pro výsevy okurek a dýní.
• Brokolici a růžičkovou kapustu je vhodný čas vysévat, když šeřík začne mít listy a pampelišky rozkvetou naplno.
• Mrkev sejeme, když začínají první listy šeříku a kvetou pampelišky, stejně tak můžeme sít řepu, košťáloviny, salát a špenát.
• Listové zelí a brukev zelná se seje, když vidíme listy šeříku a kvetou pampelišky.
• Čas pro setí kukuřice nastává, když začnou odkvétat jabloně a dubové lístky mají velikosti veverčího ouška.
• Okurky sejeme, když je šeřík v plném květu, a když začne odkvétat, nastane čas i pro fazole a dýně.
• Lilek se přesazuje ven, když kvetou kosatce a denivky, stejně tak mohou ven melouny a papriky.
• Odolné listové plodiny chladného klimatu můžeme vysévat, když kvetou broskve a švestky.
• Salát sejeme, když začínají rašit první listy šeříku a kvetou pampelišky.
• Melouny se přesazují, když kvetou kosatce a denivky.
• Papriky se přesazují ven, když plně vykvetou denivky, stejně jako lilky a melouny.
• Špenát vyséváme, když začínají první listy šeříku a kvetou pampelišky, stejně jako můžeme sít řepu, koštáloviny, saláty a mrkev.
• Dýně sadíme ze semen, když je šeřík v plném květu, a jakmile začne odkvétat, můžeme sázet i fazole a okurky.
• Křehké, letní zeleniny se vysazují, když obráží víno.
• Rajčata vysadíme ven, když začnou kvést denivky, anebo rozkvetou konvalinky a dřín květnatý.
• Brukev zelná se na podzim vysévá, když vykvete pustoryl.

Váš osobní výsevní kalendář

Kvetení stromů, keřů a trvalek, a to zejména těch původních, závisí na délce dne a teplotě, a stejně tak na nich závisí vývoj hmyzu a volně žijících zvířat.
Pokud správně vypozorujeme čas kvetení keřů a stromů, budeme vědět, kdy je bezpečné vysévat zeleninu a kdy vysazovat sazenice.
Zapisujte si počasí ve své zahradě, všímejte si, kdy stromy začnou mít pupeny a první listy, první květy a kdy začnou květy opadat, můžete tím odhadovat teplotu půdy. Teplota půdy je samozřejmě jiná než teplota vzduchu, přesto tyto dva jevy souvisejí (čas kvetení a pučení listů a teplota půdy). Pokud budete zapisovat alespoň 3 – 4 roky, vznikne vám vlastní výsevní kalendář pro vaše místo.

Pár poznámek ke kvetení šeříku

(Protože článek pochází z USA, popisuje autor „svůj” kontinent).
Ukazuje se, že šeříky nejdříve kvetou na západě a na jihu (USA), a potom teprve na východě a na severu. Přírodovědci vypozorovali, že fenologické jevy na větších plochách postupují ze západu na východ a z jihu na sever. Tento postup se nazývá „Hopkinsovo pravidlo” podle entomologa Andrew Hopkinse ze Zemědělského výboru USA, které říká, že fenologické jevy jsou zpomalené o 4 dny s každým stupněm severní šířky a 1 a ¼ dne za každý stupeň východní délky.

Existují samozřejmě i výjimky v závislosti na konkrétní topografii, nadmořské výšce a mikroklimatu, které mohou s dopady těchto přírodních jevů dost zamávat. Proto se učíme vytvářet mikroklimata ve prospěch choulostivějších rostlin :-).
O tom všem, a mnohém dalším se dozvíte na kurzech, které pořádáme v rámci Akademie permakultury – kurzy jsou zaměřené na pěstování, zakládání zahrad, osivaření, permakulturní design. Vyberte si na www.akademiepermakultury.cz

autorem původního článku a fotek je Steve Albert, částečně převzato z jeho webu www.harvesttotable.com

Pokud vás zajímá postup fenofází v České republice v aktuálním čase, podívejte se na web https://www.fenofaze.cz/cz/