autorkou článku je Šárka Bočková, zahradniOLLA.cz
Člověk nemusí být odborníkem Fenf šuej, aby pochopil, jak důležitým prvkem v zahradě voda je. Cítíme ten rozdíl, když je v zahradě voda přítomna v podobě jezírka či tůňky a nebo dokonce protékajícího potůčku. Taková zahrada má najednou úplně jinou energii a taková zurčící voda v potůčku či blyštivá hladina jezírka, harmonizuje nejen zahradu, ale i nás.
A jako pěstitelé, zahradníci či zahrádkáři víme, že voda a snadný přístup k ní je pro nás velmi důležitý a zásadní, neboť bez vody se těžko zahradničí a pěstuje. Zakládat zahrádku bez přístupu k vodě a být odkázán pouze a jen na dešťové srážky, by se jevilo před pár lety jako bláhové až nesmyslné. Ovšem je možné, že i zahrady, zahrádky a záhony s dostatkem vody čekají v následujících letech nepředvídatelných změn klimatu suché roky či roky s nerovnoměrným rozložením dešťových srážek. Samozřejmě, že jedním z řešení je přizpůsobit výběr pěstovaných rostlin těmto novým podmínkám a objevovat rostliny, které se se suššími roky vyrovnají lépe. Dalším řešením je začít o vodě a jejím využívání přemýšlet jinak. Využívat k jejímu zachytávání a zadržení na našem pozemku co nejvíce řešení a zpomalit její “průtok” naší zahradou co nejvíce. A tím průtokem nemyslím jen odtékání vody potůčkem, ale také zasakování vody do půdy naší zahrady. Vlastně jde o to najít co nejefektivnější způsob využití vody a tedy snížení její spotřeby a potřeby.
A já bych vám o jednom takovém způsobu dnes ráda něco prozradila. Vše se začalo před 4 lety, kdy jsem se rozhodla přihlásit se na Úplný kurz permakulturního designu, který pořádala Akademie permakultury, a tam jsem se při jedné lekcí dověděla o tom, že existuje starověká metoda zavlažování pomoci hliněných nádob. Fyzika spolu s botanikou byly vždy mé nejoblíbenější školní předměty a tak mne tato informace natolik zaujala, že jsem se rozhodla jít tomu po stopě. Vlastně si uvědomuji, že jsem tomu moc nevěřila. A vidíte, dnes vím, že tento způsob zavlažování je prostě geniální. A musím vás upozornit, že pokud ho začnete objevovat, tak vám to zboří vše co, jste si doposud mysleli o zavlažování rostlin a především o tom, kolik vody ve skutečnosti potřebují. A až budete koukat do té své hliněné nádoby OLLA zabudované ve vašem záhoně a budete se divit, že ta voda nějak neubývá, tak si vzpomeňte na tyto řádky. Zavlažování hliněnými nádobami OLLA skutečně rozboří vaše přesvědčení o tom, že je nutno k pěstovaným rostlinám dodávat desítky litrů vody! Tak si pojďme vysvětlit, jak je to možné.
Jak je možné, že starověká technologie je dodnes nepřekonaná?
Ačkoli žijeme v době nových technologií a rozličných moderních materiálů, stále platí, že “jednoduchost” jako princip má i v novodobé silné konkurenci své místo. A to platí také o této metodě zavlažování, která je i po 2000 letech svou jednoduchostí a účinností jedinečná a nepřekonaná.
Metoda zavlažování pomoc hliněných nádob, která využívá fyzikálních principů, vlastností přírodních materiálů a řemeslnou zručnost, je poprvé zmíněna v knize “Fan Shengzhi shu”. Tato kniha byla sepsána přibližně 200 let př. n. l. v období dynastie Chan a dnes bychom ji nazvali první metodickou příručkou o zemědělství. Najdeme v ní informace o hluboké orbě, o smíšené výsadbě plodin, o důležitosti střídání plodin či o různých technikách zavlažování a používání pracovních nástrojů. A tak právě Čínu v době rozkvětu dynastie Chan můžeme považovat za místo vzniku této metody zavlažování. Během následujících staletí se rozšířila do oblastí celého světa, kde s vodou z důvodu jejího nedostatku musí zacházet velmi efektivně. Byla to především Asie, Afrika a Střední Amerika, kde se hliněná nádoba stala běžnou součástí zemědělství. V 70. letech 20. století „znovuobjevil“ technologii zavlažování hliněnými nádobami australský biolog a ekolog Bill Mollison, který je považován za zakladatele permakultury a který prohlásil zavlažovací nádoby olla za “nejlepší zavlažovací systém na světě”. A tak díky Billu Mollisonovi se začalo povědomí o této geniálně jednoduché a přitom vysoce účinné metodě zavlažování šířit i do Evropy. Název “olla“, kterým se dnes ve světě tato zavlažovací metoda označuje, pochází ze španělštiny a jeho původní význam je “hrnec”.
V čem se skrývá genialita této metody zavlažování?
Princip, na kterém zavlažování pomocí hliněné nádoby OLLA funguje, je velmi prostý. Děje se tak díky fyzikální zákonitosti kapilárního vzlínání, vlastnosti vody a vlastnostem použitého materiálu – hlíny. Tedy hlíny keramické, z které je zavlažovací nádoba OLLA vyrobená, a hlíny – zeminy, v které pěstujeme naše rostliny. Zavlažovací nádobu celým jejím objemem až po hrdlo zabudujeme do zeminy záhonu, kolem ní v kruhu vysadíme sazenice rostlin a nádobu naplníme vodou. A tato voda díky kapilární elevaci vzlíná skrze drobounké a lidskému oku neviditelné kapiláry ve stěně nádoby do okolní zeminy záhonu a tím ji zvlhčuje. Rostliny vysázené v okolí nádoby cítí tento zdroj vody a začnou vyvíjet svůj kořenový systém směrem k nádobě a postupně ji celou svými jemnými kořeny obrostou. A potom rostliny již vlásečnicovými kořínky sají vodu přímo ze stěny nádoby. A tak vzniká kontrolovaná metoda zavlažování, při které rostlina odebírá z nádoby tolik vody, kolik potřebuje a kdy potřebuje. Vysazené rostliny povrchově nezaléváme a vodu doplňujeme pouze do nádob OLLA. A to je vše, geniálně prosté a jednoduché.
Nádoba OLLA šetří nejen vodu, ale i čas!
Přestože tím největším přínosem zavlažovací metody hliněných nádob OLLA je snížení množství vody nutné k zavlažování rostlin, objevili jsme v průběhu používání nádob OLLA i další její přidané hodnoty. Úspora vody při zavlažování je přibližně 50 – 90% oproti klasické povrchové zálivce a odvíjí se především od druhu pěstované rostliny! Důvodem, proč je tato metoda tak úspěšná a šetrnější než povrchová zálivka je povrchový odpar vody, ke kterému dochází při klasickém povrchovém zavlažování, kropení, kapénkování. To se drtivá většina vody ztratí z povrchu záhonu odparem dříve než se dostane ke kořenům rostlin. Dalším přínosem je to, že rostliny si vyvinou větší a zdravější kořenový systém a i díky tomu poskytují větší výnos plodů. To je něco, co už máme ověřeno od zahradníků, kteří OLLA používají a hlásí nám krásnější, zdravější a větší plody pěstovaných rostlin.
Co bylo pro nás ale nečekaným a překvapujícím zjištěním je úspora času. To je skutečnost, kterou s námi s radostí a nadšením sdílí mnoho z vás, kteří jste už kouzlo nádob OLLA objevili. Je to prostě tím, že doplnění vody do nádob OLLA je časově mnohem méně náročné než zavlažování konví či hadicí. A také vodu nedoplňujeme tak často, jak často musíme záhony zalévat, když používáme povrchovou zálivku. A tak pokud musíme naše záhony a zahrady občas opouštět, třeba když jedeme na dovolenou, či nemáme možnost být u nich tak často, jak by bylo potřeba, tak zavlažování nádobami OLLA je skutečně tím pravým řešením.
Dalším přínosem této metody zavlažování je mnohem menší výskyt plevele. Je to tím, že tyto rostliny vzchází buď ze semen anebo z oddenků a jejich šance vzejít v zemině, která není zvlhčována povrchovou zálivkou je velmi omezená.
A teď už možná začínáte tušit, jakým způsobem vede tato metoda také k omezení výskytu plzáka španělského, který se v posledních letech značně rozšiřuje a trápí nejednoho zahradníka. Protože na záhonech neprovádíme povrchovou zálivku rostlin, povrch záhonu zůstává suchý a to je prostředí, ve kterém se zmíněnému plzákovi nedaří a vyhýbá se mu.
Kde všude můžeme tuto metodu zavlažování použít?
Nádoby OLLA jsou vhodné pro každý typ záhonu, ať se jedná o klasický zahradní záhon nebo záhon vyvýšený, bylinkovou spirálu, skleník, velkoobjemové nádoby na pěstování na terase či na balkoně. Pro městské zahradničení a pěstování rostlin na balkonech, terasách a střechách, které v posledních letech zažívá velký rozmach, je tento typ zavlažování naprosto bezkonkurenčně nejlepším řešením. V prostředí takového balkónu jsou pěstované rostliny vystaveny nejen slunečnímu úpalu, ale zahřívají je také zdi domu, které naakumulují sluneční teplo, a rovněž jsou vysušovány proudícím vzduchem a větrem. A tak rostliny potřebují mít přístup k vodě téměř nepřetržitě a samy si řídit přísun vody, což jim nádoby OLLA zaručují.
OLLA je technologie vhodná pro všechny rostliny s rozvinutým kořenovým systémem, což je většina u nás pěstovaných užitkových rostlin. A tak s OLLA pěstujeme rajčata, okurky, papriky, kukuřici, dýně, fazole, květák, zelí, brokolici, ale taky mrkev či červenou řepu. Kolem nádoby můžeme realizovat také smíšenou výsadbu rostlin s respektováním jejich vzájemných potřeb a snášenlivosti. Nádoby OLLA používáme i k rostlinám okrasným, trvalkám, bylinkám, a dokonce i v interiéru k pokojovým okrasným rostlinám.
O přiměřenosti
Metoda zavlažování pomocí hliněné nádoby OLLA je vhodná především pro ty z nás, kteří si cení vody a času. Takže bude zajímavá nejen pro permakulturisty, městské a komunitní zahradníky, ale také pro běžného zahrádkáře, chalupáře či jiné drobné pěstitele. Pro všechny, kteří vodu již vnímají jako cennou a důležitou matérii. Pro všechny, kteří potřebují a chtějí nakládat se svým časem smysluplně a hospodárně. Pro všechny, kteří si vzali za své zanechat na naši planetě Zemi co nejmenší znečištění a ekologickou stopu. Pro všechny, kteří se ve svém životě rozhodují převážně na základě dobrovolné skromnosti a volí cestu přiměřenosti. Tak pro všechny, kteří se cítíte osloveni, mám ještě poslední zprávu. Až se stane, že vám nádoba OLLA doslouží a rozbije se, tak tedy hliněné střepy nádoby zakopete do země a hlína se k hlíně vrátí. Tak jednoduché a čisté řešení zavlažování to je.
Přednášku OLLA a šetrné zavlažování – si můžete poslechnout přednášku, která zazněla na Permakulturní konferenci v roce 2021 – záznam je tady