Letošní setkání příznivců permakultury se konalo v severozápadních Čechách kousek od krásného města Žatce, ve Stroupči, na jednom z Ukázkových permakulturních projektů naší Mapy permakulturních projektů.
Ekozámeček Stroupeček je objekt, kam před skoro třinácti lety přišel Mirek s touhou hospodařit, pěstovat jídlo, chovat zvířectvo a všemožně přispívat k lepšímu stavu planety. Dnes tu s ním bydlí také Ondra a příležitostně se tu objevují dobrovolníci. Místo je to nádherné, úpatí jižního svahu s rozmanitým porostem. Za domem roste několik mohutných, státem chráněných dubů.
Sjelo se nás sedmnáct z různých koutů republiky. První lidé přijeli už v pátek, ale hlavní program jsme měli v sobotu. Začali jsme něco po půl desáté seznamovacím kolečkem, protože většina z nás se s těmi ostatními neznala a byli jsme zvědaví, co kdo dělá a s čím přichází. Pak jsem měla prostor představit knihu od Looby Macnamara, která se v originále jmenuje People and Permaculture, v češtině vyšla pod názvem Vztahy bez hierarchie.
Pak dostala slovo Kristina z projektu Upcymania, která šije a recykluje různé textilní materiály. Jejím oblíbeným materiálem je džínovina a přivezla nám ukázat některé svoje výrobky. Na své výrobky má i značku Regionální produkt.
Naše zahraniční návštěva, Alex z Francie, vyprávěla o projektu Koridori na podporu biodiverzity. Bližší informace jsou k nalezení na webu, ale jen francouzsky, v angličtině ani v češtině jsem bohužel nenašla nic.
tady je odkaz na youtube kanlál projektu
Před obědem nám ještě místní obyvatelé ukázali, jak dělají z kozího mléka sýr s pomocí veganského syřidla.
Oběd jsme připravili hlavně z místních zdrojů: brambory, fazole, mangold, vajíčka, kozí sýr. Měli jsme hustou zeleninovou polévku a brambory zapečené s vajíčkem.
Odpoledne nás Mirek provedl po pozemku. Jeho záměrem je vypěstovat si co nejvíce potravin. Vzhledem k tomu, že pozemek je na úpatí jižního svahu a je tu dostatek vody, jsou tu pro pěstování dobré podmínky. Dobře se tu daří dýním, bramborám, kukuřici a fazolím. Není problém vypěstovat, ale jde i o to jak zpracovat po sklizni a uchovat na zimu. Například obilí – pšenice, žito – není obtížné vypěstovat, ale vymlátit ho a semlít na mouku už tak jednoduché není. Jednodušší je to u kukuřice, která se dá dostat z klasů bez složitých strojů, navíc tady mají starý, ale funkční mlýnek. Kukuřičná mouka je jiná, než ta obvyklá pšeničná, ale když jsme z ní a z místního kozího mléka udělali sladkou kaši, byla výborná.
Hned vedle domu a pozemku jsou chráněné prastaré duby a pod nimi na rovném místě je vybudovaný labyrint, který tu před několika lety slavnostně otvíral Vlastimil Marek.
Po prohlídce farmy nám o svém pozemku na jižní Moravě vyprávěla Zuzka, která se svým partnerem mění bývalé pole v bohatou zahradu. Posledním bodem sobotního programu byl Dragon Dreaming, metoda projektového designu, která zahrnuje do plánování i sny a touhy zúčastněných lidí. Ti díky tomu vědí, že projekt bude opravdu jejich a mají pak víc nadšení a touhy naplánované akce zrealizovat. Do naší racionální a rozumové pracovní kultury zaměřené na výkon vnáší i takové věci, jako jsou sny, přání, prostor ke tvoření, ale i hravost a radost, které se sice ve finančních bilancích firem neobjevují, ale všichni víme, jak jinak jde od ruky práce, která nám dává smysl, a jak obtížné je dělat věci, které nám někdo nařídí bez zájmu o náš názor. Se svým snem přišel Michal a doufám, že naše příspěvky k jeho záměru mu budou k užitku.
Měli jsme štěstí na počasí, sice trochu pršelo, ale naštěstí tehdy, když jsme byli pod střechou. Večer už bylo nádherně a my jsme ho místo plánovaného táboráku věnovali na povídání si mezi sebou. Celá akce proběhla velmi pohodově, bez zádrhelů a doufám, že tak, jak jsem si ji užila já, tak byli spokojení i ostatní účastníci.
Chcete-li o Ekozámečku zjistit více nebo zažít soběstačnost na magickém místě na vlastní kůži, je tu pár možností:
- o Ekozámečku se dočtete více tady na našem webu: https://www.permakulturacs.cz/projekty/ekozamecek-stroupecek/
- můžete se zajet podívat na návštěvu, ale abychom nezdržovali, je fajn přiložit ruce k dílu 🙂
- můžete tam zajet jako dobrovolník v rámci sítě www.wwoof.cz – jejich profil najdete po přihlášení a zaplacení ročního poplatku pro správu serveru, který činí asi 25 Euro.
- A jak tohle místo popsal v roce 2019 Mirek na Permakulturní konferenci v Praze najdete záznamu tady.