Udrží povodně lépe nádrže nebo suché poldry? Nejlépe a nejvíce by měla vodu zadržovat zemědělská půda. To dobře víme a často se o tom bavíme na jakémkoliv permakulturním setkání – ať už je to brigáda, kurz, konference anebo konzultace na pozemku. V malém měřítku na našich zahradách to mohou být dešťové záhony a malé svejly, průlehy po vrstevnici a tůňky. V krajině jsou to pak remízky a zejména vegetace, která dokáže vodu doslova nasát jako houba. Protože jsou ale půdy u nás dlouhodobě utužené a v naprosté většině ve velkých holých blocích, jejich absorpční schopnost je nedostatečná.
Současná situace po masivních povodních v Jeseníkách, kdy zástupci vlády citují hejty na adresu ochránců přírody, kteří prosazují dlouhodobé a levnější varianty na úpravu krajiny, nás nejen mrzí ale doslova děsí. Tady je jmenovitě ministr zemědělství Marek Výborný mate a rozděluje širokou veřejnost.
Jedním osvětlením je článek Matěje Hollana pro Ekolist, se strašidelně satirickým názvem – Jistý pokrok tu je. Před 100 lety by za záplavy mohli Židi, dnes jsou škodnou ekologové. (můžete přispět na vydávání Ekolistu, mimochodem!)
Dalším skvělým zdrojem informací pro vaše domácí debaty je rozhovor s Jakubem Hruškou pro Deník Referendum – Přehrady nejsou řešení, před povodní lépe chrání poldry (na vydávání Deníku Referendum také můžete přispět!)
A také proto tady posíláme dál vysvětlení Hnutí DUHA k jednomu aktuálnímu případu.
Hnutí DUHA stavbu přehrady Nové Heřminovy nezdrželo. Navrhovalo naopak levnější, rychlejší a efektivnější řešení protipovodňové ochrany Krnova a Opavy. Lidské životy mají vždy prioritu.
17. září 2024
Vláda rozhodla o stavbě přehrady Nové Heřminovy v roce 2008. Toto vodní dílo se podle aktuálních plánů má začít stavět až v roce 2026. Naprostou většinu času spotřebovala protahující se příprava projektu a složité výkupy pozemků, jak ukazuje časová osa na oficiálním webu Povodí Odry k přípravě přehrady. Hnutí DUHA plánovanou výstavbu reálně nijak nezdržovala, bezpečnost obyvatelstva je vždy na prvním místě. Kritizuje především to, že nebyly zváženy levnější a efektivnější řešení, která již mohla být dávno realizována.
Žádost o územní rozhodnutí k vybudování vodního díla byla podána v roce 2017, ale územní řízení bylo zahájeno až o čtyři roky později, v roce 2021. Od této chvíle do procesu mohly vstupovat obce nebo spolky se svými připomínkami. Hnutí DUHA její vybudování mohlo oddálit nejvýše o 60 dnů během územního řízení, ale ani to se nestalo. Jelikož se k územnímu řízení vyjádřila i obec Nové Heřminovy, vázaná místním referendem s výstavbou přehrady nesouhlasit, neprodloužily připomínky Hnutí DUHA výstavbu ani o den. Naprostou většinu času tedy spotřebovala protahující se příprava projektu a složité výkupy pozemků, jak ukazuje časová osa na oficiálním webu Povodí Odry k přípravě přehrady. [1]
Hnutí DUHA Jeseníky a dotčení občané obce Nové Heřminovy již od roku 2005 odkazují na skutečnost, že existuje o třetinu levnější a šetrnější řešení protipovodňové ochrany Krnova, Opavy a dalších měst a obcí, které již mohlo být dávno realizováno, a výrazně tak odlehčit aktuální povodňové situaci. Studie [2] dokládá, že toto řešení by přineslo podstatně menší a citlivý zásah do krajinného rázu, nevedlo ke zničení nivy v obci Nové Heřminovy, nenarušilo tok řeky, nevedlo k usazování splavenin a nevyžadovalo rozsáhlé zábory půdy. Soubor těchto opatření včetně odsazených hrází v Opavě a Krnově může před povodněmi chránit dříve, než přehrada, jejíž stavbu nadále odkládají komplikované přípravné práce.
Sociologický výzkum již v roce 2014 [3] zjistil, že dvě třetiny dotázaných v Nových Heřminovech s vybudováním přehrady nesouhlasily. Mezi důvody odporu místních lidí patří, že nebyli včas zahrnuti do plánování stavby, výkupy nemovitostí byly nastaveny netransparentně, a ohrozily tak i dobré sousedské vztahy.
V perspektivě celé krajiny je již od povodní z roku 1997 patrné, že přírodě blízká protipovodňová opatření ochraňují mnohem větší území než přehrady a vyvažují řadu negativních trendů, které k povodním vedou: ve dvacátém století jsme ztratili napřímením českých řek a potoků 160 tisíc kilometrů jejich délky [4] a na polích jsme přišli o zasakování vody zoráním 49 tisíc kilometrů mezí [5] či degradací 48 % orné půdy, která je nyní ohrožena erozí. [6] Přírodní rozlivy jsou přitom pro zvládání povodní zásadní. Velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely 800 tisíc tun bahna [7] a třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Před Ostravou tehdy zadržely ekosystémy v CHKO Poodří 89 milionů m3 vody a zmenšily povodňovou vlnu v Ostravě nejméně o 100 kubíků za sekundu. [8]
Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky, uvedl:
„Povodí Odry pracuje na přípravě přehrady již 27 let a utratilo za tu dobu 1,3 miliardy korun. Odsazené hráze a další opatření v Krnově měly stát už dávno před vybudováním vodního díla. Nijak jsme zahájení vybudování nezpozdili. Aby se mohla začít stavět přehrada, je třeba přeložit silnici 1. třídy. Ani k tomuto kroku, který nikdo nezpomaluje, se dosud nepřistoupilo.“
Ondřej Simon, hydrobiolog z České zemědělské univerzity, uvedl:
„Stát mohl výstavbu přehrady Nové Heřminovy stihnout, pokud by se k tomu postavil zodpovědně. Povodeň na řece Opavě se mohla zmírnit tím spíše, pokud by na ni bylo vybudováno více menších nádrží a dalších dílčích opatření. Minimálně část z nich mohla být již dávno postavená, narozdíl od komplikované jedné velké přehrady. V krajině chybí přirozené rozlivy pro řeky a nivy vrácené do jejich přírodního stavu, které brání povodním spolehlivěji než přehrady.“
Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA uvedla:
„Hnutí DUHA se dlouhodobě snaží přinášet alternativní řešení tak, aby v první řadě neohrozila ochranu a zdraví obyvatelstva, a zároveň pomohla ke stabilitě životního prostředí. Je zcela irelevantní ve věci, která se projednává již několik desetiletí obvinit Hnutí DUHA s cílem zachránit si své vlastní svědomí. Schopnost krajiny zachytit vodu je oslabená pěstováním monokultur na polích i v lesích. Lužní lesy mizí a intenzivní zemědělství degraduje půdy, které tak ztrácí schopnost vodu zadržet. Pokud chceme úspěšněji bránit ničivým povodním, musíme lépe zadržovat vodu v krajině, tedy šetrně hospodařit v lesích, vrátit do krajiny zeleň a obnovit přírodní koryta řek.“
Kontakty:
Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky,
tel. č.: 777 787 927, e-mail: ivo.dokoupil@tiscali.cz(odkaz odešle e-mail)
Eva Pernicová, tisková mluvčí, Hnutí DUHA,
tel. č.: 734 770 020, eva.pernicova@hnutiduha.cz(odkaz odešle e-mail)
Poznámky:
[1] https://prehradanoveherminovy.cz/stav-realizace/(odkaz je externí)
[2] https://www.noveherminovy.eu/assets/File.ashx?id_org=10618&id_dokumenty=2678(odkaz je externí)
[3] https://www.muni.cz/en/research/publications/1344852(odkaz je externí)
[4] http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/priroda_pomaha_zadrzet_web.pdf
[5] https://www.forumochranyprirody.cz/sites/default/files/19.pdf(odkaz je externí)
[6] https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2023/12/Zprava_ZP_CR_2022.pdf(odkaz je externí)
[7] https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/pristi_povoden_mensi.pdf
[8] https://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/Povodne_a_krajina.pdf
