Přírodní zahrada při Stanici přírodovědců DDM Prahy 5

Certifikovaná Přírodní zahrada názorně ukazuje řadu permakulturních prvků, zejména bylinkové polykultury a malý jedlý les. Je volně přístupná všem návštěvníkům, děti se zde mohou zapojit do výukových programů.

V roce 2014 slaví Stanice přírodovědců DDM hlavního města Prahy již 60 let od svého založení. Proto jsou některé zdejší porosty velice komplexně vyvinuté, se starými stromy a dalšími organismy, které s nimi žijí v symbióze. Areál se nachází blízko jednoho z nejrušnějších pražských center – křižovatky Anděl a OC Nový Smíchov – a je domovem desítek druhů živočichů, jednak záměrně chovaných, jednak i divoce žijících. Ve sklenících a dalších budovách a výbězích se tu chová pestrá škála živočichů od ryb až po koně, specialitou stanice jsou chovy exotických plazů (např. krokodýl nilský, kajman trpasličí, leguán nosorohý, bazilišek zelený). Skleníky nabízejí bohatou expozici rostlin různých klimatických pásem. Ekologické osvětě slouží řada ukázkových prvků (např. vlastní včelín, prosklený výukový úl, bylinková zahrádka, hmyzí hotel, zastavení naučné stezky s ukázkami ptačích budek, krmítek a geologickou expozicí).

Na stanici docházejí na programy děti už od dvou let.

Přírodní zahrada má certifikaci sdružení Veronica a také my jsme se při našem hodnocení zaměřili především na tuto zahradu, tvořící jen malou část pozemků stanice. Návštěvníci zde mohou vidět bohatou expozici bylinek a léčivých rostlin, která je opatřena popisky s názvem a jejich využitím. Jde o velice bohatou sbírku léčivek a kuchyňských bylin, kde je možné vidět „naživo“ i neobvyklé druhy. Kromě toho je na zahradě vysazeno velké množství běžných, ale i méně známých trvalek a letniček, převážně medonosných. Součástí pozemku je i několik vyvýšených záhonů pro pěstování nejrůznějších druhů zeleniny, záhon polních plodin, ukázka „jedlého lesa“, ukázky polykulturních záhonů a hmyzí hotel. O zahradu pečují i děti a dospělí v zahradnických kurzech.

Koloběh živin zde zajišťuje kompost, dešťová voda se jímá do sudu, přebytečné sazenice si veřejnost může za režijní ceny odkoupit. Vzhledem k tomu, že celá stanice nehospodaří udržitelných způsobem (energeticky náročné vytápění skleníků apod.), by bylo velice náročné zde rozšiřovat permakulturní metody mimo přírodní zahradu. I tak ale tento pozemek skvěle splňuje své osvětové poslání, nabízí až neuvěřitelnou přírodní oázu uprostřed velkoměsta a poskytuje mnoho velice kvalitní inspirace.