Pozemek je nepříliš široké údolíčko táhnoucí se do mírného kopce. Je vzdálené pěšky asi kilometr od vesnice Seloutky směrem k lesu, autem asi dva kilometry po polní cestě. V sousedství je několik chat.
Pozemek o rozloze cca 7500 m2 se mi podařilo koupit od hospodářského družstva v roce 2016.
Z jižní strany je louka lemovaná krásnými starými duby, protější břeh jsem osázela živým plotem, který tvoří mnoho druhů keřů. Původní, kvetoucí, léčivé i s jedlými plody.
Bránu pro vjezd jsem umístila do nejnižší části, odkud klikatící se cesta vede krajem pozemku k domečku na horním konci, kam se budu na jaře 2023 stěhovat.
Při plánování a tvorbě se především snažím, aby veškerá voda zůstala na pozemku, a aby bylo celý rok co nejvíc potravy pro mou rodinu, do které počítám i všechny obyvatele louky.
Pro efektivní zadržování vody jsem několik let pozemek jen pozorovala. Na jaře v roce 2021 jsem v nejnižší části vybudovala tůňku ( v suchém létě vysychá ), do které jsou svedené tři příkopy. Do dvou z nich pak ústí i drenáž z cesty. V této části jsou vysazené dva jedlé kaštany, ořech, keře, modřín, jedle, trvalky a maliny. V břehu nad tůňkou zůstaly původní višně a hranici pozemku ukončuje divočina – osikový remízek, kde na malém prostoru každý podzim sklidím několik košů křemenáče osikového.
Podél cesty je vybudované fóliové jezírko, které doplňuje vodou okap ze střechy seníku. Okapy ze zahradního domku, který stojí o kus dál, jsou svedené do sudů, ze kterých zalévám květiny, jedlé keře a zeleninu v hloubkových záhonech. V této části je vysazená lípa a několik ovocných stromů.
V nejužším místě, asi v polovině pozemku, je vybudovaná kořenová čistička pro odpadní vodu z domu a do dalšího jezírka ( nebo spíš vsaku ) je svedený přepad z desetikubíkové nádrže, do které jde voda z celé střechy domu.
Horní část pozemku, kde stojí novostavba, je momentálně „tankodrom“. I tohle místo mám v plánu proměnit v ráj na zemi – zeleninová zahrada, ovocný sad s jezírkem a altánkem, sauna, po stěnách domu se budou pnout růže, klanoprašky, vinná réva… Všechno má svůj čas.
Ze srdce si přeji, aby se tento s láskou tvořený prostor stal prostřednictvím seminářů místem setkávání a nové naděje.
