U zahrady stojí stará chalupa, která slouží k pronájmům turistům a je v ní umístěn i výtvarný ateliér Jany Stiboříkové, dále na pomezí dvorku a zahrady najdeme sklípek a letní kuchyň s pecí. Kolemjdoucí turisty láká u silnice stánek s občerstvením a různými výrobky uměleckých řemesel – batikovaným textilem, plstěnými předměty a podobně.
Majitelka projektu, paní Jana Stiboříková, žije v jiné nedaleké vesnici.
Zahrada má velkou zónu 1 se zvýšenými zeleninovými a bylinkovými záhony a s chovem slepic a králíků, a dále rozlehlou zónu 2 s jedlým lesem, políčkem a loukou, kde se pase koza nebo se sklízí seno. Po zahradě se pohybuje i skupinka kachen indických běžců.
Velmi zajímavé je jezírko prstencovitého tvaru s ostrovem uprostřed, který připomíná chinampas a slouží k pěstování zeleniny, především fazolí a tykví.
V nadmořské výšce 480 m. n. m. se zde dobře daří muchovníkům, moruším, nashi a dalším druhům ovoce. Produkty zahrady umožňují majitelce dosahovat vysokého stupně potravinové soběstačnosti.
V jedné oblasti zahrady pomalu vzniká les se sekvojovci, které Jana Stiboříková sama množí.
Zahrada má také certifikaci Přírodní zahrada od brněnské Veroniky.
Na pozemku najdeme řadu příkladů vtipné recyklace a upcyklace, například barevné dveře v letní kuchyni byly vyřazeny z mateřské školky, bývalý mlýnek na šrot se využívá jako ptačí krmítko apod. Duchovní aspekt zastupuje například záhon v podobě mírového znaku, vytvořený americkým stážistou a „vysílající signál do vesmíru“.
Zahradní spolek Sandalwood sdružuje místní obyvatele a pořádá dílny zaměřené na umělecká řemesla (šití bot, mandaly, plstění, včelaření, kosmetika a podobně) i na zahradnické dovednosti (řez stromů), viz facebook projektu.
Majitelka projektu Jana Stiboříková absolvovala permakulturní kurzy už v 90. letech, kdy permakultura teprve pronikala do Evropy, při svém pobytu v Německu.
