Majitelé si starý mlýn s pětihektarovým pozemkem pořídili původně pro sebe. Protože se ale s atraktivní historickou usedlostí stali oblíbenými “hlídači” dětí svých mnohých přátel, rozhodli se vyjít nastálé situaci vstříc.
Pětihektarový pozemek je přehledně a prakticky členěný do několika částí.
První část je nejblíže obytnému stavení (starému mlýnu) a zahrnuje krecht ve dvoře, sklep za domem, polykulturně osázené vyvýšené záhony, bylinkovou spirálu, ovocné keře a herní prvky pro děti.
Druhá část byla dříve loukou na sever od obytného stavení, na kterou po celý den míří jižní slunce. Dnes ji lemuje výsadba zhruba 1 000 keřů a stromů v několika řadách tak, aby se vytvořil živý plot jako úkryt pro zvířata a také aby odclonil silnici. Na tento okruh navazují ovocné stromy, pod kterými se, na zhruba čtvrt hektaru, volně pohybují husy, slepice a kachny. Ve spodní části, kterou obývají indičtí běžci, je vybudována klimatická (kráterová) bylinková zahrada se svejlem a jezírkem, kam je svedena dešťová voda z nedalekých příbytků pro zvířata. Tráva se zde seká dvakrát ročně etapově, což je příznivé pro hmyz. Na této louce mají svůj příbytek i hadi, především slepýši.
Třetí část tvoří hektarový pozemek se systémem pěti jezírek, vyvýšenými záhony a výsadbou keřů a stromů pro živý plot. Toto území je koncipováno jako budoucí stezka pro děti, na které se naučí poznávat, co a jak v přírodě funguje, budou moci ochutnávat a později zde vznikne i slaměný dům jako útočiště pro návštěvníky stezky.
Čtvrtá část je čtvrthektarový smíšený les – pozůstatek po předchozích majitelích, na který právě navazuje bezkontaktní zóna, přírodní mokřad.
Pátá část je rybník a jeho nejbližší okolí, prostor pod rybníkem dnes obývají kanadská pastevní prasata Minesota. Hráz rybníka je oseta jako motýlí louka sečena po etapách. Postupně zde vznikne i kořenová čistička.
Poslední částí, která však na svoji realizaci čeká, je louka na jih od obytného stavení. Zde vznikne například skleník jako součást obytného prostoru, další jezírka pro záchyt dešťové vody, záhony a budou se zde postupně vysazovat pravokořenné stromy.
(text: Pavlína Hajnová a Alena Kopřiva Chadová)
P.S. Webové stránky ještě nejsou v provozu.
